Naše firma topim-nejlevneji.cz se specializuje na mimořádně spolehlivá bezúdržbová tepelná čerpadla, ale nabízí svým zákazníkům i komplexní poradenství k fotovoltaickým elektrárnám a má veškerá předepsaná oprávnění a platné kvalifikace a zkoušky pro realizace fotovoltaických elektráren.
Jaké jsou nejběžnější možnosti domácích fotovoltaických elektráren v Česku?
1) Je-li šikovný a snaživý majitel promyšlené domácí fotovoltaické elektrárny a chce-li prodávat vyrobenou elektrickou energii, tak v souladu se všemi aktuálně platnými zákony a v závislosti na skutečných parametrech (zejména na velikosti) své elekrárny na střeše může každoročně běžně utržit od běžných cca 40 000 Kč do cca 500 000 Kč v roce 2023 a v dalších letech.
2) 99% českých uživatelů si kupuje konfiguračně slabší elektrárny hybridní, tedy elektrárny kombinované na domácí spotřebu, prodej/přeposílání přebytků a často i napojení na vlastní baterii. Zde pochopitelně s mimořádně rychlou návratností a s příjemnými výdělky pro majitele elektrárny jako v prvním případě uvažovat v takové míře nelze. Ekonomickou návratnost zde velmi silně prodlužuje/kazí například vysoká cena baterií a jejich degradace v čase. Lidé se při výpočtěch návratnosti mylně domnívají, že životnost takové elektrárny je 30 let a více, ale netuší, jaké velmi nákladné opravy je čekají už obvykle po 10 letech od zakoupení. Někdy jsou i příjemně ziskové tyto elektrárny, jindy jsou, v závislosti na typu a konfiguraci a serióznosti/neserióznosti dodavatele, i celoživotně od počátku trvale ztrátové (a nejlepší věcí, kterou by majitel takové státem dotované nové ztrátové elektrárny za 300 až 600 tisíc Kč mohl udělat, je okamžité ukončení jejího provozování a vyreklamování nebo razantní změna konfigurace nebo trvalé vypnutí elektrárny.) Mnoho lidí zapomíná při nákupu tohoto typu elektrárny, že Česká republika v minulosti byla a stále ještě je pro majitele těchto elektráren legislativně naprosto nepřátelskou zemí, snad jedinou v Evropě, kde za prodej vyrobené energie se často účtuje mnohonásobně méně něž platí majitel elektrárny za nákup energie (zcela zbytečné komplikace proti majitelům fotovoltaik: viz např. povinné čtyřkvadrantové měření, povinné asymetrické střídače vyráběné speciálně pro Českou republiku - to vše prodražuje technologie a prodražuje zbytečně investici majitele o řádově desetitisíce, ale hlavně a především snižuje zisky a trvale ždíme peníze z majitele elektrárny po celou dobu provozování elektrárny)...Mnoho lidí vůbec netuší, že jim s narůstajícím počtem fotovoltaických elektráren může být na dálku snížen při problémech v síti výkon jejich zakoupené elektrárny částečně nebo i na nulu a vyrobená energie pak zůstává neprodejná ladem na střeše. Plánované komunitní sdílení energií ale snad brzy technicky přiměje i Českou republiku chovat se k majitelům elektráren trochu vstřícněji, tj. obdobně jako všude jinde ve světě. Nicméně to podle nejnovějšího politického a legislativního dění zatím vypadá, že komunitní sdílení elektřiny v Česku povede díky politikům (jednajícím v zájmu lobistů proti spotřebitelům energie) jen k dalšímu netržnímu zásahu a ke zcela zbytečnému "socialistickému" zdražování energie pro lidi bez fotovoltaik i s fotovoltaikami, dokonce je i řešeno zdanění u energií posílaných sousedovi apod.,
3) zanedbatelné procento lidí si kupuje parametrově lepší, dražší a součástkově obvykle výrazně kvalitnější elekrárny ostrovní. Malý zájem o tyto elektrárny vůbec neznamená, že jsou špatné, naopak, mohou být pro některé majitele mnohem zajímavější a perspektivnější než elektrárny hybridní a to jak nyní, tak především do budoucna. Ideální jsou zejména když majitel nechce prodávat elektřinu do sítě. Nejsou zde výkonové limity, žádné nepřátelské finanční sankce zde nejsou vůči majiteli, vše je konfiguračně věcí zcela svobodného a nikým neomezovaného rozhodnutí majitele elektrárny. Naprostá většina českých montážních firem tyto elektrárny nezná a nemá vůbec ve své nabídce a české velkoobchody je obvykle také neznají a musejí si je proto zkušené motnážní firmy dovážet samy přímo od zahraničních výrobců, protože co se sežene přímo v Česku je výkonově obvykle nedostačující/slabé nebo mimořádně drahé a ekonomicky nevýhodné. Bohužel od těchto elektráren odrazují čtenáře i novináři a rádoby odborníci píšící z neznalosti a mylně o těchto elektárnách jako elektrárnách vhodných pouze na samoty u lesa, kde není energie z veřejné sítě. Lidé s ostrovními elektrárnami však mají obvykle automatický přepínač mezi veřejnou sítí a svojí vlastní ostrovní elektrárnou a ze sítě si kupují drahou energii jen nouzově, případně mají jiný typ zapojení, kdy pochopitelně elektrárna ostrovní nesmí do veřejné sítě nikdy dodat jakoukoliv sebemenší energii.
Podrobnosti budou popsány níže v textu.
Hned na úvod je nutné říci, že Česká republika má v oblasti fotovoltaických elekráren celosvětové prvenství v administrativních i technologických komplikacích pro zákazníka/majitele elektrárny. Nikde v Evropě a ani ve světě to nemají nepřátelštější vůči majiteli elektrárny a složitější než u nás s podmínkami připojení a požadavky nesmyslnými na majitele elektrárny. Jedinou relativní svobodu mají zatím mají u nás jen majitelé ostrovních elektráren, kteří však vyrobenou přebytečnou energii vůbec nemohou prodávat a zůstává jim bez užitku na střeše.
Českému majiteli hybridní elektrárny stačí, aby například čínský výrobce poslal automatickou aktualizaci firmware a pozměnila se nepatrně konfigurace elektrárny bez vědomí a jakékoliv účasti české dodavatelské firmy na aktualizaci a obvykle hned jsou mnohatisícové pokuty pro zákazníka v došlé korepsondenci. 100% starších nemovitostí a 98% nových nemovitostí nemá rozvaděč/elektrionstalaci v domě připravenou na připojení fotovoltaiky. Ale to jsou věci, které se vždy vyřeší a nemá smyslu je zde detailně rozebírat. V blízkém budoucnu se dozajisté stane pokutování majitelů elektráren, kteří nemají vše ideálně v pořádku, velmi lukrativní činností způsobující majiteli elektrárny zbytečné vrásky na čele a předpokládaná ekonomická návratnost elektrárny se tak nečekaně prodlužuje. Není ale cílem tohoto článku strašit lidi, jen je třeba vědět, že volba a montáž fotovoltaické elektrárny vyžaduje důslednost a preciznost do nejmenšího detailu a není možné nic opomenout/vynechat, ani když si neznalý zákazník přeje ignorovat platné normy a vše zjednodušit. Naše poradenská a montážní firma, když vidí elektrárny namontované na trhu různými dodavateli, tak v 95% případů se setkáváme s naprostou ignorancí platné legislativy a předpisů, jak by správně měla být elektrárna namontovaná. Dodržení platných předpisů by zákazníka stálo tisíce/desetitisíce/statisíce navíc, raději než zákazníkovi doporučit rozumné dražší bezpečné řešení, kdy dům od fotovoltaiky správně dle předpisů namontované nemůže vyhořet, tak se doporučuje a realizuje doslova nebezpečné amatérské řešení, které bude levnější, neztratí tak realizační firma díky nižší nabídkové ceně zákazníka, ale že se to tak vůbec montovat nesmí ani často fotovoltaické firmy nevědí nebo raději ani nechtějí vědět.
Seriózní odpověď na otázku, zda-li je vhodné nebo není pořídit fotovoltaickou elektrárnu k dané konkrétní nemovitosti vyžaduje obvykle minimálně půldenní poradenskou návštěvu naši firmy u zákazníka + následné podrobné výpočty a poradenství na dálku po mailu. Je důležité mít objektivní poradenství od objektivní osoby pokud možno hmotně nezainteresované na prodeji elektrárny a také detailní analýzu mnoha faktorů podloženou skutečně objektivními podrobnými výpočty nezávislými na dodavatelské firmě. Mnoho lidí chce ve fotovoltaice utopit své peníze a chce pořídit fotovoltaiku bez ohledu na to, jaké starosti technickoekonomického rázu jim to přinese zda-li se jim investice ekonomicky navrátí nebo ne a pak nějaké odborné konfigurační rady a posudky a výpočty postrádají smyslu a jsou jen ztrátou času. Nezávislý zkušený odborník vidí a umí velmi rychle určit, kdy elektrárna je nebo není vhodná k dané nemovitosti a umí také dopředu upozornit na pravděpodobné budoucí chyby, kterých se fotovoltaické firmy nebo svépomocní montážníci při montáži dopouštějí z hlediska projektového. Není moudré spoléhat na výpočty některých čistě ziskově orientovaných dodavatelských a montážních firem, kterým na skutečném přínosu elektrárny zákazníkovi vůbec nezáleží a u kterých s prodejem elektrárny vše z jejich strany končí. Někdy dochází k tomu, že ziskuchtivá dodavatelská firma účelově sdělí nepravdivou senzační návratnost zákazníkovi a dokonce tvrdí, že zákazník vydělá na malé fotovoltaické elektrárničce například miliony korun na prodeji energie jen za prvních několik let, skutečnost je ale diametrálně odlišná a vložené peníze zákazníka se v takovém konkrétním případě pravděpodobně ani zpět nenavrátí a návratnost investice je někdy třeba nulová/ čistě záporná, jak bude na konkrétních příkladech vysvětleno níže v části textu "Jak to vypadá v reálu s nákupem fotovoltaiky".
K nejčastějším prohřeškům dodavatelských firem při výpočtu návratnosti je to, že musí/chtějí nadchnout zákazníka pro své řešení a počítají vše účelově a zidealizovaně pro přesvědčení zákazníka a spoléhají vždy na to, že tomu obvykle technicky na fotovoltaiku nespecializovaný a nezkušený zákazník v potřebné míře obvykle vůbec nerozumí a že si běžný a ani technicky odborně vzdělaný zákazník není schopen v 95% případů spočítat ekonomičnost/neekonomičnost konkrétní fotovoltaické elektrárny a že ani nerozumí určení spolehlivosti/poruchovosti/kvalitě/životnosti/účinnosti a parametrům dílů fotovoltaické elektrárny. Konkrétně například při neobjektivním výpočtu návratnosti počítají firmy dodavatelské nebo budoucí majitelé ideální maximální možný sluneční osvit, (počítají pro zaujetí zákazníka ideální sklon a natočení panelů za sluncem, které se v průběhu roku a dne plynule mění, přestože se často nic na střeše nenaklápí a neotáčí a k ideálnímu sklonu a natočení mají skutečné panely umístěné na střeše často daleko a mají tudíž výrazně nižší výkon než je ten teoretický a často používaný v nasazených optimistických výpočtech), nezahrnují chybně do výpočtu polohu elektrárny na mapě (například na severu Čech je výrazně méně vyrobené energie a nižší osvit než na jižní Moravě - je nutno počítat se skutečným osvitem v daném místě) nezahrnují do výpočtu obvykle nikdy pokles schopnosti vyrábět elektrický proud (průměrné panely ztrácejí za 10 let cca 10%-12% své původní schopnosti vyrábět proud, zatímco parametrově kvalitní panely ztrácejí například pouze 4% své výrobní schopnosti vyrábět proud za 10 let - obyčejný levný panel nikdy nevyrobí tolik energie jako když byl nový a návratnost investice tento degradační jev vždy prodlužuje). Zapomíná se ve výpočtech záměrně nebo účelově pro přesvědčení kupujícího na to, že energie vyrobená fotovoltaickými moduly se obvykle nikdy 100% celá v nemovitosti nevyužije, ale využije se jen relativně malá část této vyrobené energie, například jen obvykle 20-30% je schopen dům využít pro sebe a přebytečná vyrobená energie se často ponechává na střeše nebo věnuje do sítě prakticky zdarma - to nabízející firmy zákazníkům záměrně nesdělují, protože by pak zákazníkům vycházely špatné návratnosti a že přebytečnou energii zákazník a majitel elektrárny obvykle draze za ceny kalkulované v nabídkách obvykle nikdy neprodá, se zákazník taky z nabídky nedozví, protože by jej to možná odradilo od nákupu elektrárny. Dále mnoho majitélů elektráren neví, že energii vyrobenou ztrácí a zbytečně ztrátově neekonomicky mění na teplo při konkréní výrobcem dané účinnosti měniče, dále se energie dvojnásobně ztrácí při účinnosti nabíjení/vybíjení baterií atd. Dále při výpočtech návratnosti rády počítají neseriózní firmy jako podklad o ceně proudu obvykle tu nejdražší možnou sazbu za elektřinu od nejdražšího dodavatele nebo si tu cenu elektrické energie jednoduše vymyslí, ale skutečnost je taková, že do objektivního výpočtu se nesmí zahrnovat extrémní cena dodavatele poslední instance apod. Aby si pak ale oklamaný zákazník nemohl s elektrárnou zrealizovanou v budoucnu stěžovat, že se mu investice nenavrátila a že např. inzerovaný milion korun za 10 let vůbec neutržil na prodeji energie, tak dole pod nabídkou je obvykle nějaký text informující o provedení výpočtu za ideálních nebo nějakých konkrétních podmínek, čímž taková firma nepřímo říká zákazníkovi, že jejich výpočet návratnosti je neplatný a v reálu to bude úplně jinak, často i čistě prodělečné. Majitel FVE by se ted měl snažit co nejvíce energie prodat, ale díky tomu, že ve stejný okamžik vyrábějí a dodávají nadbytečnou energii tisíce fotovoltaik, tak výkupní cena je samozřejmě prakticky nulová, ne-li záporná, nebo nízká. Nabízí se otázka/řešení ukládat energii do baterií (a ohřevu teplé vody), ale baterie prodražují ukládání energie a její výrobu o další koruny navíc za každou kilowathodinu vyrobenou a způsobují majiteli citelné investiční náklady navíc, takže kdo například si myslí, že přes den bude ukládat energii do baterií a v noci ji prodávat do sítě, tak k návratnosti investice do fotovoltaiky tím nepříspěje a většina fotovoltaických bateriových systémů v domácnostech má obvykle nulovou ekonomickou návratnost. Mnoho investorů do domácích fotovoltaik si myslí, že jim jimi zvolená fotovoltaická firma pomůže vybrat pro ně to nejlepší řešení na míru, ale je jen velmi málo dodavatelských firem, které jim otevřeně řeknou, že v jejich konkrétním případě se kupovat fotovoltaiku vůbec nevyplatí. Byly by samy proti sobě a proti svému zisku říkat zákazníkovi pravdu a etika a nějaká firemní čest je nezajímá. Optimalizace řešení fotovoltaiky pro konkrétní dům? Ano, ale spíše jen na oko. V zájmu fotovoltaických firem je prodávat 1-3 varianty elektráren tzv. "jako přes kopírák", které nemají s individuálním přístupem a se zdržující individuální konfigurací a s hledáním skutečného optimálního řešení pro konkrétní dům nic společného. Jde jen o to, aby do problematiky podrobně nevidící zákazník měl pocit možnosti výběru.
Pokud by fotovoltaiku montující firma sdělila zákazníkovi, že kupovaná a státem dotovaná elektrárna v jeho konkrétním případě se vůbec nikdy nemůže zaplatit a nezaplatí a že na ní bude zákazník jen trvale každoročně prodělávat a doplácet na její provoz, tak by zákazník nic nekoupil a firma dodavatelská, která jediná má z elektrárny okamžité statisicové zisky, by nic nevydělala. To že konkrétní zákazník nebude mít ekonomickou návratnost své investice a nic nevydělá a ani neušetří je z obchodního hlediska dodavatelské firmě lhostejné a nesmí nikdy tuto skutečnost zákazníkovi sdělit - zákazník zvídavý pak až pozdě po roce provozu to třeba zjistí objektivní skutečnost a snaží se marně elektrárnu vrátit a vyreklamovat. Nejlepší zákazník je pro dodavatele vždy ten nejméně informovaný, který si není schopen vše odborně přesně a ani přibližně propočítat a spokojí se obvykle jen s několika zkreslujícími výpočty pro své investičně unáhlené rozhodnutí. 90% zákazníků nikdy vůbec před nákupem fotovoltaické elektrárny racionálně správně neprověřuje vhodnost konkrétního typu elektrárny pro jejich nemovitost na základě objektivních nezávislých výpočtů a pravděpodobně jen asi 1-5% zákazníků k nákupu přistupuje moudře a odpovědně, nepodléhá klamavé reklamě a dobře ví, že unáhlený a výpočtovými objektivními daty nepodložený nákup fotovoltaiky je po ekonomické stránce velmi riskatní investicí zcela srovnatelnou s investicí například do kryptoměn. Ano, fotovoltaiky mohou být dobře návratné, ale musí to být dobře dobředu promyšlené a nakonfigurované, obvykle nejrychlejší návratnosti maji fotovoltaiky na firmách a podnicích. Mnoha lidem pro rozhodnutí pro daného dodavatele stačí, když pouze uslyší od dodavatele (nemají to však tito lidé písemně jasně doložené od dodavatele pro případ soudních sporů), že návratnost kupované elektrány je 4 roky a nevadí jim a nedojde jim včas, že v jejich případě je to minimálně 15-20 let ve skutečnosti. Lidé kteří si vše umí propočítat z hlediska návratnosti se pochopitelně nespokojí naivně s tvrzením dodavatelské firmy, že elektrárna pojede 30 let a nespokojí se chybně s tím, že jim v létě elektrárna bude vyrábět nějaký proud, který třeba ani vůbec nespotřebují a za rozumnou cenu vůbec na trhu nikde neuplatní, ale započítají si vždy do stovek svých poměrně objektivních výpočtů v tabulkovém procesoru i takové skutečnosti, že například drahý měnič nevydrží 30 let, ale ani 20, 15 nebo někdy ani 10 let. To, že náhradní měnič stejný nebude za 10-15 let s jistotou vůbec k dispozici na trhu na výměnu díky morální zastaralosti a ukončení výroby si odpovědně uvažující lidé zakalkulkují rovněž do svých výpočtů. Samozřejmě si do toho svého výpočtu "návratnosti" zahrnou i relativně mimořádně nízký počet nabíjecích cyklů a malou životnost velmi drahých baterií a moudří lidé dobře vědí, že ani baterie s jistotou nevydrží nikdy ani 30 let a ani 15 let a obvykle ani 10 let a navíc vedle životnosti baterie si vždy započítají do stanovení návratnosti i trvale klesající využitelnou kapacitu u baterie díky stárnutí baterie, protože prakticky vědí, že třeba i u jejich auta vydrží baterie třeba jen v ideálním případě 5-10 let a vědí, že je nemožné využívat celou dodavatelem udávanou kapacitu baterie a nemožnost vybíjet baterii do nuly. Moudrý zákazník ví, že mezi měniči jsou diametrální rozdíly jak funkční, tak principiální. Zatímco jeden měnič je zcela nehlučný, jiný při stejném výkonu je hlučný, mnohem důležitější je, že jeden pracuje i 50x úsporněji než jiný, ale nevztahují se na něj státní dotace, zákazník proto raději koupí ten na dotace a neušetří pak vůbec nic a často nikdy se mu nezaplatí investice do něj. Málokterá fotovoltaická firma zákazníka upozorní na nebezpečí požáru domu od jí montované fotovoltaiky a ani mu neřekne, jak snadno a neuhasitelně hoří baterie dodávaná i požár po letech na střeše zapřičiněný neprofesionálně odvedenou montáží střechařů.
Zákazník zakládající svůj život a své životní jistoty na různých pojištěních si obvykle zapomene do nákladů na fotovoltaiku započítat nepříjemný nárust ceny pojistění nemovitosti díky existenci fotovoltaiky na střeše. Mnoho zákazníků, kterým firma topim-nejlevneji.cz poskytuje poradenství, si raději dopředu u své pojišťovny zjistilo, kolik budou platit pojistění s budoucí fotovoltaikou a nové ceny pojistění domu s fotovoltaikou a strach pojišťovny z požáru nemovitosti je od realizace fotovoltaiky odradil - pojišťovny velmi dobře vědí, kolik domů ročně shoří s fotovoltaikou a jak obtíženě se hasí (spíše nehasí) dům s fotovoltaikou, kde hoří elektrické oblouky a vysoké napětí na střeše nelze při hašení požáru vypnout a obvykle zbývá jen počkat, až dům s fotovoltaikou shoří celý. Pochopitelně vady díla se v případě fotovoltaik obvykle neprojevují ihned, ale až po letech díky stárnutí materiálů. Na to nadšení investoři do fotovoltaik moc nemyslí a raději naivně sní o tom, že jim to namontují na střechu bezchybně skuteční kvalifikovaní odborníci, kteří možná i mají specializované elektrikářské vzdělání, možná mají dokonce i materiálové požární znalosti a možná dokonce i tuší, kde by co mohlo v budoucnu způsobit požár. Moudře ekonomicky počítající člověk nevěří naivně ani tomu, že u 3-4 mm tlustých skel fotovoltaických panelů za 30 let nepřijde jediné krupobití s kroupami o průměru 3 cm a většími (kolikrát za rok jen meteorologové předpovídají kroupy velké 5 cm? Tyto nenormované nadlimitní kroupy panely určitě nevydrží a záruka se na to nikdy nevztahuje) a že rychlost dopadu krup bude vždy menší než 80 km/h a síla větru že bude vždy menší než jsou mezní hodnoty stanovené normou. Jen silně naivní člověk se domnívá a uvěří, že se mu podaří za 15 let sehnat parametrově stejný náhradní fotovoltaický panel/modul na výměnu rozbitého, prasklého nebo poškozeného modulu třeba od zastínění modulu. Poškození jediného panelu/modulu může někdy znamenat citelné snižení výkonu celé elektrárny nebo i vyřazení celé elektrárny z provozu. Naštěstí moderní panely mají různé obtokové diody a elektrárna tak stále něco i s poškozeným panelem vyrábí. Mnoho lidí bez přemýšlení a bez racionálních výpočtů nadšeně investuje do spojení průměrného a nevhodně zvoleného a nijak neoptimalizovaného tepelného čerpadla s fotovoltaickou elektrárnou a zcela mylně se domnívají, kolik peněz ušetří na tomto spojení, jen naprosto zanedbatelné procento lidí má spojení tepelného čerpadla s fotovoltaikou ekonomicky a technicky správně vyřešené. Spojení fotovoltaiky s tepelným čerpadlem vyžaduje velmi odpovědný přístup velmi zkušeného praktického nezávislého projektanta a velmi dobré objektivní technické informace pro volbu správného řešení a u mnoha/většiny nemovitostí je objektivně dopředu zcela vyloučené nalezení ekonomicky rozumného úsporného řešení spojení tepelného čerpadla s fotovoltaikou. Dodavatel takového tepelného čerpadla písemně nikdy raději nevypočítá a konkrétně číselně negarantuje, kolik se reálně na spojení tepelného čerpadla s fotovoltaikou ušetří a jen tvrdí/slibuje, že se určitě ušetří! Důvěřivý zákazník, který naivně uvěří a přistoupí na to, že se nejpreve řešení namontuje a že se teprve až po 1 roce provozu uvídí, kolik se ušetří/ušetřilo/neušetřilo je ekonomicky poměrně dost lehkomyslný, protože se obvykle vždy zjistí to, co bylo jinou zkušenou firmou jasně dopředu spočítatelné již před investicí do řešení spojení tepelného čerpadla s fotovoltaikou a co věděla, ale nebyla ochotna v zájmu neztracení zakázky dát dodavatelská firma písemně potvrzené zákazníkovi před realizací. Moudří zákazníci si dobře zváží před nákupem fotovoltaické elektrárny skutečný stav své střechy, rozeberou raději dopředu kus střechy a podívají se, jak to pod taškami vypadá a v jakém stavu jsou střešní tašky, jen cca 25% střech má krytinu, u které prakticky nehrozí, že pod fotovoltaickými moduly budou tašky praskat a bude do střechy zatékat. Dle naší zkušenosti z vlastních montáží jen maximálně 5% střech má kvalitní neošizené paropropustné fólie pod taškami, které případně prasklé tašky pod panely/moduly zastoupí a nebude zatékat až do krovů a do podkroví. Zejména u betonových tašek je vzhledem k jejich obvyklé krátké životnosti více než jisté/velmi pravděpodobné, že za dobu životnosti fotovoltaických modulů budou pod fotovoltaickými moduly vadné tašky a že bude zatékat do střechy a do střešního pláště. Z montáží firmy www.topim-nejlevneji.cz na střechách víme, že už třeba 5-10 let stará, tedy vlastně nová střešní betonová krytina, u které dodavatelská firma a investor šetřili a použili obvyklé levné materiály a obvyklé nejběžnější paropropustné fólie, má závažné nedostatky a je obvykle nevhodná na montáž fotovoltaických modulů. Střechaři, tedy montéři modulů na střechách, sami nejlépe vědí, jak komplikovaná až nemožná je práce při opravě zatékání s prasklými taškami pod fotovoltaickými moduly (námi doporučovaná speciální pálená střešní krytina je na tom mnohonásobně lépe - našim zákazníkům navrhujeme a projektanstsky doporučujeme spolehlivé střechy a tašky s reálnou s životností 180 let a prakticky s nulovou praskavostí, které pod fotovoltaikou vydrží a nezatéká do střechy a moduly se zbytečně nemusí v polovině své životnosti demontovat kvůli opravě zatékající střechy jako je tomu třeba u těch betonových tašek). Fotovoltaické firmy, aby nepřišly o zakázku, tak stav a vlastnostni střešního pláště raději ignorují a přehlížejí a klidně namontují panely i na prohnuté velmi staré střechy za polovinou své životnosti, kde nezátékání po dobu životnosti elektrárny lze jen těžko předpokládat. Jak pak nešťastný zákazník bude draze, velmi složitě a komplikovaně vyměňovat nebo spíše nevyměňovat prasklé tašky pod vzájemně elektricky propojenými panely je nutné také vzít v úvahu při ekonomických kalkulacích návratnosti fotovoltaické elektrárny.
Nejodvážnější nezkušené firmy klidně za účelem neztracení riskantní zakázky namontují zákazníkovi panely/moduly i na eternitovou střechu a to jak plochou, tak i z vlnitého eternitu, bohužel při pohybu osob po střeše starší vlnitý a zejména plochý enetrint snadno praská a kotvení šín do střechy způsobuje rovněž velmi snadno poškození, kudy pak trvale do střechy zatéka již od okamžiku montáže elektrárny na střechu. Vynalezaví majitelé eternitových střech pak vymýšlejí místo výměny střešního pláště například krkolomnou paralelní svařovanou ocelovou kontrukci umístěnou vysoko nad stávající eternitovou střechou, aby šlo pod panely/moduly při opravě eternitové střechy podlézat a šlo vyměnit eternit bez demontáže panelů...
Je také dobré si důsledně vybrat firmu, která má skutečně kvalifikované montéry splňující VŠECHNY potřebné legislativní požadavky. Není nic horšího, než uvěřit ustním nepravdivým tvrzením známých velkých firem o údajné kvalifikaci jejich montérů (montérů někdy jen "posbíraných na ulici" a vyškolených za například za 1 dopoledne před násupem do práce na fotovoltaikách za účelem maximalizace ziskovosti firmy) pro montáž a pak řešit zbytečně požár domu. Požárníci každoročně v mnoha případech požárů fotovoltaik na domech v naší republice velmi dobře vědí, jak obtížné a životu nebezpečné je likvidování požáru domu od blbě namontované fotovoltaiky (stejně jako se svízelně řeší/neřeší likvidace extrémně obtížně uhasitelných nečekaných požárů baterií u krátkodojezdových elektromobilů propagovaných EU na silnicích a také bezvýchodná totální likvidace celých hořících elektromobilů zaparkovaných v garážích a hašených složitě několika požárními sbory najednou na rozdíl od jednoduchého uhašení běžných hořících aut se spalovacími motory, EU se rozhodla vyměnit dobré a osvědčené klasické dlouhodojezdové automobily se spalovacími motory za užitkově mnohem problematičtější a pro posádku i okolí nebezpečnější elektromobily, o kterých dnes nikdo na odstavných parkovištích neví, jak se budou ekologicky likvidovat). Při požáru fotovoltaické elektrárny na střeše zcela obecně nejde vůbec ani na střeše vypnout stejnosměrné napětí ve výši stovek až tisíce voltů a klidně si zde pod napětím za sluníčka hoří při požáru elektrický oblouk, ať se hasiči snaží jak mohou to uhasit, a je mnohdy pro život hasičů bezpečnější jen počkat a příhlížet tomu, jak dům s fotovoltaikou shoří, než nebezpečně rozebírat hořící střechu s moduly pod nebezpečným napětím.
Odvážné fotovoltaické firmy mají klidně nasazené montéry/střechaře bez potřebného elektrikářského vzdělání na práci a tvrdí například dotěrným a velmi zvídavým zákazníkům, že stačí, když elektrárnu nakonec příjede zapojit elektrikář od ČEZu apod., když pak odborník vidí neobvyklé provedení elektroinstalace, tak se pochopitelně ani moc nediví, když ví, co to pro majitele domu za velmi vážné nebezpečí znamená. Když pak třeba velmi zvídavý zákazník pátrá po tom, proč mu třeba eletrárna na střeše celý rok vyrábí očividně málo proudu, například od samého počátku místo 10 kW jen 5 kW, tak se zjistilo, že neelektrikáři střechaři bez kvalifikace si nevěděli rady a neuměli vymyslet, jak panely/moduly na střeše správně zapojit, tak je raději jen na střechu namontovali a přestože si zákazník ty panely a jejich montáž zaplatil řádově minimálně 100 000 Kč, tak polovinu panelů jednoduše nezapojili vůbec a nikomu nic neřekli ani "elektrikář" montující dole měnič při kontrole si nevšiml nebo vůbec neztrácel čas s řešením, proč elektrárna dává jen polovinu proudu než by měla a než si zákazník investičně zaplatil.
Když zákazník chce elektrárnu, tak mu to firmy ochotně namontují, ikdyž například vidí, že těsně před domem a před panely jsou vysoké hustě rostlé smrky 3x vyšší než dům a na panely vůbec nedopadá přímé světlo a vědí, že taková elektrárna sloužit svému účelu pochopitelně nemůže a prakticky téměř nebude a návratnost bude nulová.
Proč si pořídit fotovoltaickou elektrárnu?
Někteří lidé uvažují o fotovoltaice jen proto, že je na FVE vysoká státní dotace, kterou zaplatí majiteli nové elektrárny nepřímo na daních jiní lidé/stát. Jiní lidé státní dotaci nechtějí a raději si postaví nedotovanou elektrárnu přesně dle svých potřeb a představ za zlomek ceny než je obvyklá tržní dotovaná cena a mají pak z elektrárny často mnohem větší užitek a přínos. Někdo staví fotovoltaiku proto, aby zhodnotil nemovitost a prodával elektřinu do sítě za nějakou ekonomicky rozumnou cenu a nemusel vůbec tuto energii zase kupovat zpět třeba z nějaké virtuální baterie nevýhodné (nebo dnes spíše ze solárního tarifu) a pak se někdy nestačí divit a zbytečně se rozčiluje, že pořídil fotovoltaickou elektrárnu a konkrétně od něj nikdo elektrickou energii vůbec výhodně nevykoupí. Zajímavé možnosti majiteli promyšlené FVE někdy přináší i spotový trh, kdy majitel vyrábí a prodává energii ze své FVE třeba 3x dráže, než ji nakupuje pro dům, jindy/často je prodej vyrobené energie draze/lukrativně do sítě jen sen na míle vzdálený od reality. Jiný si postaví elektrárnu hlavně proto, aby mohl své elektroautíčko příjemně velmi levně nabíjet a jezdit do zaměstnání prakticky zadarmo (jak ale nabít své elektroauto, když jej má majitel v práci přes den v době slunečního svitu mimo elektrárnu a kapacita baterií domácích na dobití baterie přes noc vůbec nestačí? Koupit 2 elektromobily a každý den jezdit do práce jiným, pokud je cesta do práce delší?), jiný odpovědný člověk si staví elektrárnu proto, aby alespoň sám za sebe a za svoji rodinu výrazně pomohl životnímu prostředí a neničil ovzduší fosilními palivy spotřebovávanými na výrobu elektřiny a nepodílel se na globálním oteplování planety a neničil zbytečně neobnovitelné zdroje energie a přírodu a život na Zemi (bohužel nezná, jak se projevuje škodlivě na životním prostředí výroba panelů/modulů a jejich likvidace po poruše či konci životnosti). Někdo si staví elektrárnu proto, že jen při precizním a velmi promyšleném návrhu elektrárny ušetří i 75% a více % elektrické energie odebírané ze sítě, tedy klesnou mu celoroční účty za elektřinu na směšný zlomek původních výdajů za elektřinu a drahá energie elektrická se tak nedotkne díky vlastní dobře nakonfigurované elektrárně citelně rodinného rozpočtu. Jiný člověk chce předejít problémům a starostem a dopadům na svoji nemovitost kolem případného delšího blackoutu, ale nedotáhne (i díky legislativě) tuto svoji myšlenku technicky důsledně do konce a jeho nová elektrárna pak funguje tak, že při výpadku vnější elektrické sítě například při bouřce se jeho dům ihned propadne do temnoty stejně jako domy bez fotovoltaiky a je rád, když si nakonec pracně ručně s prodlužovací šňůrou napojí alespoň mrazák či chladničku na pár hodin na bateriový provoz, dost malý efekt na tak vysokou investici do fotovoltaiky, přestože má třeba za 150 000 Kč zakoupenou velmi pěknou baterii u své fotovoltaické elektrárny, tak to v naprosté většině případů nemá vyřešené a dotažené funkčně dodavatelskou firmou, zatímco jiná domácnost, kde si to nědko udělal promyšleně s nejvyšší odpovědností za mnohem nižší cenu bez dotace, tak mu jede celá domácnost až několik dnů bez jakéhokoliv omezení a majitel dobře zvoleného fotovoltaického systému domu vůbec netuší, že v celé jeho oblasti a sousedům už druhý den nejde proud. Existuje spousta dalších důvodů, proč si pořídit vlastní elektrárnu, ale ideály a počáteční nadšení a očekávání se snadno rozplynou, pokud vše není detailně a důsledně dopředu dobře pečlivě promyšleno a propočítáno a elektrárnu montuje méně odpovědná rychlofirma jen za účelem svého zisku, která nemá zájem se zdržovat s nějakými "nadbytečnými" výpočty a už vůbec ne s nějakými "nadbytečnými" pracemi zdržujícími firmu u zákazníka o den déle. Neinformovaný zákazník je pro ziskově orientovaného dodavatele elektrárny dobrým zákazníkem. Když je konfiguračně nevhodná elektrárna z nějaké univerzální nabídky nepřízpůsobené detailně jakémukoliv domu již namontovaná, tak ji nelze vrátit a až pozdě zjistí takový zákazník, že mu to celé funguje poněkud jinak než si představoval a že celá dotace i jeho peníze byly jen vyhozenými penězi bez jakohokoliv ekonomického přínosu a bez jakékoliv roční úspory a že by bylo pro něj ekonomicky a provozně výhodnější žádnou elektrárnu nekupovat. Mnoho mužů ale se o svém přehmatu/omylu raději s nikým ani doma nebaví a tak si třeba rodina/manželka myslí, jak skvělou investici učinili a uživají si své radosti z elektrárny, která jim v případě nepromyšlené konfigurace dělá jen ekonomickou škodu.
Jak to vypadá v reálu s nákupem fotovoltaiky?
Člověk, "ve strachu udržovaný a nikde nedemontrující občan" sleduje televizi a média a všude od rána do večera každý den se na něj dlouhodobě hrne systematické strašení tu se smrtí na covid, tu s omezením volného pohybu a shromažďování, tu s omezením cestování, tu s dramatickým zdražováním plynu, tu s nebývalým nárustem ceny energií a elektřiny (škoda, že lidé často ani netuší, jak směšně nízká je výrobní cena elektřiny, ale znají jen tu extrémně vysokou koncovou cenu elektřiny,...), tu je člověk systematicky okrádán a strašen s velkou inflací (a reálně připravován vysokou inflací rychle o své úspory i mu klesá reálná mzda/důchod, řešit inflaci shora politicky pochopitelně také nikdo nespěchá, protože vysoká inflace lidem sice silně škodí a ničí jim úspory a ubírá jim na životní úrovni, ale zároveň posiluje výrazně příjmy státního rozpočtu a o to tu jde), tu je strašen s měnovou reformou, tu s válkou a s nouzí a s budoucím hladem, tu s člověkěm zaviněnou změnou klimatu a budoucí neúrodou a suchem, mnoha lidem vstávají vlasy hrůzou na hlavě když čtou nové a logicky nepochopitelné destruktivní zákony EU znehodnocující majetek lidí a snižující životní úroveň obvytel...Výsledkem těchto informací a toho strašení a strachu je u lidí nejen silný nárust stresu a s tím souvisejicích různých onemocnění, ale také uvažovaní co rychle udělat s našetřenými penězi nebo jak se připravit na budoucnost při nedostatku a rychlém znehodnocováním peněz, jak zabránit a předejít sociální chudobě, jak snížit obrovské faktury za elektřinu a účty za elektřinu na 1/4, jak se zbavit závislosti na předraženém plynu, jak se ochránit před blackoutem,...
Stát, topící se v dluzích, nemající na důchody, kterému velmi chybí peníze v rozpočtu, se jen nepochopitelně bezhlavě silně zadlužuje a zkušení ekonomové jen kroutí nad počínáním státu nechápavě hlavou. Stát si půjčuje a rozhazuje lehkomyslně peníze i přesto, že nemá potřebné zdroje a příjmy na tyto výdaje a zatěžuje každého jednotlivého občana mnohem více než statisícovým dluhem. Žádná obec a kraj, ani rodina si nikdy nedovolí si takto bezhlavě, neúčelně, neefektívně a nesmysluplně rozhazovat peníze a se takto zadlužovat, protože dobře ví, kam to vede. Stát a politici to ale neví, nechtějí vidět nebo je jim to jedno, hlavně když sbírají politické body. Aby stát směroval myšlení lidí "žádoucím směrem", tak navíc lidem nabízí, na rozdíl od okolních zemí, nesmyslné a velmi štědré dotační programy jako Nová zelená úsporám, Koltíkové dotace apod., přestože smysluplnost těchto dotací je silně diskutabilní. Tímto rozhazováním peněz z helikoptéry stát zvýšil extrémně několikanásobně zájem o fotovoltaické elektrárny a o tepelná čerpadla. Lidé (pod vidinou dotace) se často bez výpočtů nadšeně zbavují svých nejrůznějších fungujících kotlů i svých úspor, když jim na to stát přidá a neuvědomují si, že se starým nepříjemně kouřícím kotlem je v době krize někdy snažší a jednodušší pořízení tepla než když vypne proud pro tepelné čerpadlo při blackoutu. Je státu jedno, že ty dotace jsou v současnosti jen často zbytečným přiléváním oleje do ohně, protože nejsou montéři, výrobní linky se nenafouknou a více kvalitních tepelných čerpadel a ani fotovoltaik se rychle nevyrobí a lidé objednávají jak diví i cokoliv nekvalitního/dostupného, jen aby oni měli tu svoji fotovoltaiku nebo to své vysněné tepelné čerpadlo a výsledkem je jen další zbytečný nárust cen i stresu ve veřejnosti, protože se zákonitě obecně dostane například na pouze každého dvacátého objednávajícího a 19 zbývajících lidí má stres a napětí, že zboží nesežene dříve než za několik měsíců nebo i roků (u nás čekají lidé na montáž od objednávky v akutním případě třeba jen několik dnů - špičkově kvalitní a vysoce úsporná tepelná čerpadla dodáváme obvykle ve všech výkonových řadách bez mnohaměsíčného čekání i v době krize, stejně tak i fotovoltaiky jsou bez čekání ihned dostupné - nečeká se u kvalitních řešení nás dlouhé roky na montáž). Lidé pak mají další starosti a stres co s přidělenou dotací, kterou nejsou a nebyli schopni v termínu do konce platnosti jím přídělené dotace ani zrealizovat, protože to nechali na poslední chvíli a zboží z dotace nyní není rychle u některých na krizi nepřipravených běžných firem k sehnání. Firmy některé marketingově silně agresivní, nepostupují odpovědně se správným bezrizikovým pořadím úkonů činených při realizacích jak by se odpovědně mělo, ale mají takové postupy, kde cílem je připoutat smluvně zákazníka k sobě, ikdyž je to pro zákazníka nevhodné a nevýhodné a aby odstranily stres zákazníka a nejistotu ohledně přidělení státní dotace, tak například slíbí, že když zákazník objedná u nich a dotaci státní mu díky svým postupům nevhodným nezískají, tak mu zaplatí státní dotaci ze svého zisku na elektrárně, i tak se to firmě bohatě vyplatí udělat takovou nabídku.
Pokud už mainstreamovými a jednostranně informujícími médii masírovaný člověk udělá rozhodnutí, že si koupí fotovoltaiku (nebo tepelné čerpadlo), tak pak by měl ve svém zájmu mít nezávisle na konkrétním dodavateli a velmi pečlivě propočítáno, zda-li se mu to vůbec vyplatí. Mnoho lidí se hned bez rozmyslu a bez jakékoliv své odborné přípravy (tolik potřebné pro správný výběr) nadšeně vrhne do poptávek a pak z došlých odpovědí obvykle vůbec nepřizpůsobených nebo jen polovičatě přizpůsobených jeho konkrétní nemovitosti vybírá nějaké od počátku konfiguračně nevhodné řešení, aniž by tito lidé měli prostudované vše potřebné po technické stránce a z principu tak nemohou odpovědně vybrat pro ně to vhodné řešení a zpravidla se k němu ani vzdáleně nepropracují v poptávkovém řízení a vybírají třeba ze 2-10 řešení ve skutečnosti parametrově zcela nevhodných pro jejich nemovitost. Hlavu z toho mají často na prasknutí, protože výběr fotovoltaiky a ani tepelného čerpadla není už cenově jen tak nějaký malý jednoduchý nákup televizoru, kde člověk snadno posuzuje jen několik málo parametrů a kde cena obvykle nákup rozhoduje. U fotovoltaiky jsou všechny nabídky tak nějak cenově postejné a neplatí vůbec, že levnější řešení je lepší. Stejně tak dražší řešení za 600 000 Kč u fotovoltaiky může být pro zákazníka mnohem horší a někdy s naprostou jistotou čistě celoživotnostně prodělečné (tj. naprosto neúsporné a nic nešetřící a nevydělávající/nešetřící zákazníkovi jakékoliv peníze) než levné řešení za 60 000 Kč, které může mít naopak teoreticky i návratnost za 3-4 roky například. Naprosto u fotovoltaik neplatí, že třeba esteticky krásné úhledné a na první pohled lákavé řešení od například největší fotovoltaické firmy v Česku (prodávající tisíce elektráren ročně) zajistí novému majiteli jakýkoliv skutečný prospěch a sebemenší ekonomický užitek. Tisíce rodin v Česku naivně předem zaplatily obrovské statisícové zálohy pochybné neodborné fotovoltaické firmě s doměním, že tak velké firmě přece mohou věřit a ta peníze zpronevěřila a použila na jiné účely (na nehorázné tunelování firmy vlastním managementem, na nákupy nejdražších dostupných luxusních aut za miliony, nákupy nejdražších pobytů a exotických dovolených) a pak zkrachovala. Pokud by tyto o statisíce okradené rodiny si místo svého spěchu při rozhodování a místo zbrklosti několika jednoduchými technickými dotazy prověřily před zaplacením záloh jak pramálo firma problematice fotovoltaik rozumí, tak by určitě ivestovaly jinam. Velmi velké a celorepublikově známé firmy nemusí být vůbec zárukou spokojenosti s fotovoltaikou. Například si zákazník nechá od takovéto obchodně zdatné velké firmy dopručit jejich fotovoltaiku a zaplatí za ni např. 500 000 Kč. Po namontování a po prvním roce provozu ale nemá vůbec nový majitel snížení spotřeby elektřiny na například očekávanou a příjemnou 1/3, 1/4 nebo 1/5 spotřeby elektřiny oproti předchozímu roku, ale má dokonce mnohem větší množštví spotřebované elektřiny nebo v "lepším případě" se s fotovoltaikou vůbec nic výrazně nezměnilo oproti předchozímu roku bez nainstalované fotovoltaiky! Nebo rozdíly ve spotřebách ze sítě dodané elektřiny jsou jen naprosto směšné a takováto drahá luxusní elektrárna tedy zákazníkovi nic od svého namontování nešetří a naopak zcela běžně se chová tak, že když zákazník vaří na sporáku/sklokeramice/indukci, tak všechna energie se bere z veřejné sítě i přesto, že je baterie plně nabitá. Když zákazník používá pračku či rychlovarnou konvici, tak se energie bere opět z veřejné sítě, drsná a naprosto běžná realita způsobená nevhodným výběrem a nevhodnou konfigurací elektrárny, zákazník si za to nakonec nese sám odpovědnost, protože měl možnost se ještě před investicí zavčas dopátrat, že jím zvolené řešení není to ekonomicky výhodné a měl vědět, že firma mu neřekne, když chce své neekonomické prodělečné řešení prodat, že řešení není pro něj vhodné, ale protože do shánění informací zákazník neinvestoval dostatečný čas, tak to dopadlo jak dopadlo a koupil co koupil (ekonomicky lepší by bylo takovou zakoupenou elektrárnu ihned odstavit). Přestože si nezkušený zákazník myslí, že proud jde z panelů na střeše nebo z baterie a jen když svítí nenáročná žárovka a televize, tak to vyjímečně jde z fotovoltaiky. Zákazník důveřivý si dokonce přikoupil k fotovoltaice i tepelné čerpadlo, aby jej provozoval z elektřiny z fotovoltaiky a ve skutečnosti 75%-100% provozu tepelného čerpadla mu jede stejně ze sítě za draze placený proud místo použití vlastního proudu z vlastní fotovoltaiky, která to čerpadlo jen stěží obslouží nebo obvykle a často vůbec neobslouží díky nesladění technických parametrů mezi elektrárnou a čerpadlem. Pak se takový zákazník naivně bez výpočtu snaží využít virtuální baterii (tarif pro soláry) a posílá tam nadšeně jen svoji elektřinu zdarma a když by si to vše po jednotlivých položkách propočítal, tak by třeba zjistil, jak velkou chybu dělá a jak moc je pro něj jeho řešení prodělečné a nevýhodné jen díky tomu, že si to nepropočítal včas před pořízením tarifu a služby. Existují ale i zákazníci, kteří to mají dobře/optimálně vyřešené a mají příjemný užitek ze své investice.
Výše uvedené situace nejsou na trhu nic vyjímečného, může si ale za ně sám zákazník, protože se nepřipravil v potřebném rozsahu na nákup fotovoltaiky a ponechal vše "náhodě" s tím, že to přece fungovat "nějak" za ty peníze už musí. Problémem častým a příčinou neefektivity nákupu fotovoltaiky je, že nakupuje zákazník dobře neseznámený s problematikou od (malé i obrovské) firmy, která toho o fotovoltaice moc neví. Například některé české velké firmy fotovoltaické vůbec nevědí, co v nabídkách nabízejí a prodávají za panely a neznají vůbec ani 2, ani 10 typů fotovoltaických panelů/modulů a ani nejdůležitější vlastnosti toho jediného jejich prodávaného panelu/modulu všem zákazníkům a na konkrétní technický dotaz neumějí vůbec správně odborně odpovědět a raději "jako odborníci" poskytují mylné nepravdivé odpovědi, které si na počkání vymýšlejí a až když jimi dezinformovaný člověk pátrá, tak zjistí překvapení, že na střeše má úplně něco jiného, než mu obchodák dodavatele osobně říkal. Firmám některým ale vůbec v současnosti nevadí, že nevědí co montují a že neumějí zákazníkovi odpovědět pravdivě dle skutečnosti. Namísto jednoho zákazníka nespokojeného s jejich nabídkou po technické stránce čeká v řadě dalších jiných 20 dychtivých zákazníků, kterým technické parametry nic neříkají nebo je parametry detailně nezajímají a kteří klidně koupí cokoliv nepovedeného a nepromyšleného. Je jim úplně jedno, že jim to montují nekvalifikovaní montéři s hezkým firemním pracovním oblečením, je jim jedno, že jim to montují ve skutečnosti neelektrikáři, např. knihkupci a bývalí prodavači potravin bez předepsaného vzdělání na fotovoltaiky a bez kvalifikace a bez povinných potřebných certifikací, je jim jedno, že jim to montují cizinci stěží mluvící česky, které firma vybavila padělanými doklady a jméno montéra v papírech je jiné než jeho skutečné jméno. To že v Česku shoří ročně desítky fotovoltaik a domů jen díky neodborné/nekvalifikované instalaci lidem vůbec nedochází a vlivem stárnutí elektráren se zamontovanými chybami bude toto číslo silně narůstat. Když pak hotovou prácí náhodou vidí elektrikář odborník, tak někdy nevěří svým očím, vidí dodané prvky, které tam vůbec nemají co funkčně dělat, kabely se dotýkají střechy, vedou kolem hromosvodu, nemají certifikované úchyty, správné uzemnění apod. Lidem je naprosto jedno, jak účelně bude využita státní dotace pro jejich nemovitost, ty peníze dotační nejsou jejich vlastní prací vydělané, jsou "státní", proto je lidem jedno, že minimálně celou získanou dotaci spolkne obvykle zisk montážní firmy a že ceny díla jsou třeba několikrát vyšší než když by si elektrárnu sehnali a namontovali sami svépomocí bez dotace nebo s dotací. Mnoho lidí si ke své chybě myslí a věří, že když v televizních novinách nějaká fotovoltaická firma v rámci svého marketingu řekne, že jejich elektrárna má ekonomickou návratnost 4 roky, tak že to musí být pravda když už je to v televizi (v televizi, která k nezávislosti a k pravdivému informování může mít někdy velmi daleko a mnohé pravdivé a pro lidi mimořádně důležité informace systematicky záměrně blokuje, neposkystutuje jim sebemenší prostor a cíleně je nezveřejňuje za účelem směřování myšlení a chování lidí nevhodným směrem nevýhodným pro lidi, protože za vším jsou peníze. Zcela stejně je tomu i s důsledným systematickým blokováním pro lidi mimořádně důležitých informací na netu, díky kterým by lidé ušetřili zcela běžně třeba 50% ceny zboží, nepoškozvali si své zdraví zcela zbytečně díky účelovým dezinformacím apod.) a hned to od té "televizní" firmy bez počítání objednají - stačí, aby jeden člověk z 1000 uvěřil dezinformacím v televizi a objednal od oné firmy fotovoltaiku a firmě vystupující v televizi se to velmi vyplatí. Neumí si spočítat někteří lidé sedící u zpráv v televizi, že když nyní platí za elektriku třeba 30-60 tisíc ročně, tak když elektrárna stojí 600 000 nebo 400 tisíc s dotací, tak že se nikdy za ve zprávách slibované 4 roky nevrátí ta investice do fotovoltaiky i při opominutí všech neopominutelných dalších provozních nákladů na fotovoltaiku a dům v průběhu životnosti elektrárny uvedených hned v úvodu tohoto článku.
Naše firma není svázána s jakoukoliv značkou na trhu a proto zde nezveřejňujeme jakékoliv značky a komponenty fotovoltaik, kterým by se měl zákazník vyhnout a u nichž je hned podle značky dopředu jasné, že užitek z elektrárny bude jasně záporný, nejistý či velmi malý. Zákazník, který je v nesnázích s výběrem, si může nechat bezplatně poradit od dodavatelské firmy, ale to pravděpodobně nemusí být objektivní a firma mu nikdy neprozradí a nemůže prozradit co by ještě měl vědět za nevýhody daného řešení jaké jsou skryté problémy v dodávaném řešení a na co by si měl dát pozor, protože chce především rychle prodat a vůbec ne bezplatně objektivně radit a bezplatně ztrácet s potenciálními zákazníky/poptávači čas. Také si může nechat poradit od placené specializované nezávislé firmy, která umí za 2-10-ti hodinovou návštěvu u zákazníka vše do detailu propočítat a navrhnout a umí odpovědět věcně správně na stovky dotazů zákazníka. Pak je třetí možnost pečlivé osobní přípravy na nákup fotovoltaiky, tj. celé měsíce studovat a hledat na internetu a počítat a pak to své bádání a počítání nějak zúročit a skloubit s realitou na trhu. Firmy chtějící něco prodat sdělují zákazníkům obvykle jen pozitivně motivující informace. Bohužel ty zcela nejdůležitější negativní praktické informace tolik potřebné pro rozhodování zákazníka nejsou záměrně na netu nikde dostupné a zdarma je nikdo nezveřejňuje, protože by ani pravdu sdělující výrobce a ani prodejce nic neprodal a jen by spolehlivě odrazoval zákazníky a směřoval je do náruče jiné značky a jiné firmy, která jen chválí a vady a nevýhody svého řešení důsledně zamlčuje a vymýšlí si dokonce někdy i výrazně lepší parametry než ve sktuečnosti výrobek má, jen proto, že to běžný zákazník nemá před koupí i po koupi jak ověřit a sáhne raději k papírově uměle vylepšeným výrobkům a parametrům než k údajům a výrobkům od seriozního výrobce. Tak bohužel velmi často funguje současný trh. Zákazník si pak mylně myslí, že kupuje to nejlepší a nikoliv třeba jen to průměrné či problematické.
Srdcem každé fotovoltaiky je měnič, na jeho vlastnostech hlavní měrou závisí ekonomičnost provozu fotovoltaiky. Vlastnosti měničů jsou diametrálně odlišné. Kvalitní měniče nikdy nejsou levné. Při výběru měniče je nutné zvážit desítky jeho parametrů a člověk, který si měnič vybírá sám, musí obvykle projít a pečlivě prostudovat stovky měničů, než najde ten pro jeho nemovitost vhodný/optimální a stejně ty nejdůležitější věci a nevýhody zjistí obvykle až po nákupu a za provozu, až třeba začně dostávat mnohatisícové pokuty od ČEZu. Než omylem vybrat parametrově nevhodý měnič nesladěný optimálně s panely je lepší fotovoltaiku vůbec nepořizovat. Dodavatelé někteří celorepublikově známí a montážní firmy pečlivě v prospektech tají některé vlastnosti svých "povedených" měničů, například u vychvalovaného měniče nikde v prospektu nesdělí zákazníkovi, že daná značka doporučovaného nevhodného měniče má například trvalý příkon 300W ve dne i v noci, bez ohledu na panely/moduly na střeše. Tedy za den například 24h x 0,3kW = 7,2 kWh za den, za rok je to 2,628 MWh proteklého proudu ze sítě na napájení fotovoltaické elektrárny - s tímto nikde při výpočtu návratnosti fotovoltaiky záměrně tito celorepublikově známí dodavatelé nepočítají a zákazníkovi to cíleně zamlčují, ale zákazník tuto energii musí celou po celou dobu používání/životnosti elektrárny platit, když si neuvědomí skutečnost a svůj investiční omyl! Toto není nic neobvyklého. Pokud se tedy na střechu vejde jen 3kWp elektrárna, tak celá investice s takovýmto měničem od nejznámější fotovoltaické firmy v Česku je od samého počátku nutně ztrátová a prodělečná a vše jsou jen 100% zbytečně vyhozené peníze jak ze státní dotace, tak samozřejmě i z vlastní kapsy. Pokud měnič běžný nedobře zvolený žere "jen" 100W za hodinu, tak to je "JEN" necelou 1MWh za rok zaplacených majitelem elektrárny zcela zbytečně každoročně za elektřinu ze sítě a stačí si to vynásobit cenou za 1 kWh elektřiny u dané nemovitosti a čísla to ekonomicky výhodná nejsou (například 876 kWh * 6 Kč/kWh = 5256 Kč vyhozených zbytečně ročně za nevhodnou volbu konfigurace elektrárny a za 35 let životnosti elektrárny je to při nerostoucích současných cenách 184 000 Kč u 100W ztrát a 550 000 Kč u 300W ztrát měniče a to se do toho zde nezapočítávaly další jasné ztráty a výdaje). Proto je ekonomicky vždy lepší kupovat takové skvělé měniče, které mají vnitřní řešení zcela jiné a ani 300W a ani směšných a bagatelizovaných 100W na svůj provoz z vnější sítě vůbec nestahují a nepotřebují. Když například 10kWp elektrárna v listopadu, prosinci a v lednu vyrobí jen třeba 150 kWh za měsíc, tak když k tomu se připočte 24-hodinová trvalá spotřeba/příkon měniče/měničů například 210W (420W), tak to je 5kWh (10kWh) za den jen pouhá spotřeba měniče/měničů. Pokud má měsíc 30 dnů, tak za třicet dnů jen měniče spotřebují v zimě 150 kWh - 300 kWh elektrické energie pro svůj provoz u 10 kWp elektrárny ne zrovna ideálně navržené (u některých velmi známých velkých dodavatelů fotovoltaik v ČR). Tedy co se přes den na panelech vyrobí a uloží třeba i do baterie, tak minimálně vše zase z té baterie měniče spotřebují pro sebe a ještě si baterie musí přisávat energii z distribuční sítě. Pokud nemá majitel elektrárny panely o výkonu 10kWp, ale třeba jen polovinu nebo méně, tak o to pečlivěji je třeba zvažovat výběr a projekční návrh správného řešení.
Toto je jen velmi malý příklad nebezpečí číhajícího na kupujícího fotovoltaiky, který vše řeší jen letmo a povrchně bez detailního odpovědného přístupu a důveřivě se svěří do rukou doavatelské firmy chválící v nabídce své řešení.
Z výše uvedených příkladů vyplývá, že člověk kupující fotovoltaiku musí pátrat po mnoha informacích v nabídkách neuvedených, protože z 10 nabídek ani jedna NIKDY nemůže obsahovat informaci objektivně informující čtěnáře o tom, že nabízená fotovoltaika je prodělečná a nevýhodná pro majitele. Úspěšný obchodník a prodejce nemůže zákazníkovi toužícím po fotovoltaice říci, že v nabídce je vše vztaženo k ideálním podmínkám, kterých 98% zákazníků nikdy nedosáhne, nemůže říci zákazníkovi, že na jeho konkrétní střeše nebude mít fotovoltaika oproti ideálním podmínkám ani 50% předpokládaného přínosu. Zákazník nadšeně toužící po elektrárně a po získání dotace pochopitelně vůbec nehce slyšet, že nabízená konkrétní elektrárna se nikdy nezaplatí a že bude muset zákazník ještě každoročně doplácet na provoz měničů/baterií elektrárny za stahovaný proud z veřejné sítě. Není výjimkou, že se zákazník nechá přesvědčit pro montáž fotovoltaických modulů i na sever, na opačnou stranu od slunce, když už je na to ta státní dotace. Pak se mu zdá, že elektrárna vyrábí moc málo proudu, ale co, hlavně že sousedi vidí, že má elektrárnu, že to nefunguje sousedovi říkat nebude, že stát vyhodil úplně zbytečně dotační peníze na zákazníkovu elektrárnu je přece jedno, zákazníka to peníze nebyly.
Jsou samozřejmě další a další parametry, které velmi významně ovlivňují užitek, návratnost a spokojenost majitele elektrárny a se kterými by měl budoucí majitel elektrárny ještě důsledně před nákupem počítat. Slabé a nevhodné měniče často mají problémy s vnějším výpadkem proudu, majitel až pozdě zjistí, že jejich blackoutový/zálohovací výstup zde buď vůbec není, nebo utáhne jen sotva mrazák či nouzové osvětlění a nikdy ne celý dům po třeba celý den. Jak zvolit správně panely/moduly na střechu je také ekonomicky důležité, ale majiteli nové elektrárny ani montážní firmy žádný konfigurační výběr obvykle neumožňují a majitel vyznající se v panelech/modulech, který dobře ví co potřebuje namontovat, je postaven nekompromnisně dodavatelskou fotovoltaickou firmou před situaci "buď ber tyto námi zvolené panely, nebo Ti elektrárnu nedodáme". Firmy často u fotovoltaik nemají ani nejmenší zájem rozepisovat podrobně cenově nabídky, aby náhodou zákazník neměl potřebu cokoliv upravovat a měnit a neviděl kolik co u nich stojí - dají mu jednu celkovou cenu bez DPH a s DPH "ber nebo neber". Chudák zákazník, který si nenajde jiné lepší řešení a pak má řešit nejakou reklamaci a neznat přitom ani konkrétní ceny jednotlivých komponent u své elektrárny - je pak vůči dodavatelské firmě ve velké nevýhodě, když by se vracely peníze za nějaké díly elektrárny a nevracela se elektrárna celá. Mnoho zákazníků nezná všechny souvislosti a tak si mylně myslí, že když si vybírá a koupí elektrárnu s 10-tiletou zárukou, tak že má deset let záruku. Ve skutečnosti má často zcela legálně záruku v déle 6 měsíců až 4 roky, někdy dokonce 0 měsíců, a to bez ohledu na to, co tvrdí občanský zákoník a s nímž to paradoxně není v rozporu.
K nejnovějším fíglům některých extrémně pomalých dodavatelů fotovoltaik, u nichž se čeká zbytečně na dodávku třeba půl roku i déle, patří například taková nabídka cílená na neztracení a udržení si velmi dlouze na realizaci čekajícího zákazníka, že zákazníkovi bude elektrárna vydělávat okamžitě ode dne objednávky až do realizace/namontování například 5 Kč za každou potenciálně vyrobenou kilowatthodinu! Perfektní marketing určený pro nemyslící zákazníky, kterým samozřejmě zadarmo nikdy nikdo nic nedá! Například zákazník má objednanou 10 kWp elektrárnu, tak se stanoví, kolik by mohla doposud nenamontovaná elektrárna virtuálně vyrobit energie v daném měsící, ikdyž není ještě ani na střeše a tuto částku každý měsíc platí zhotovitel objednateli až do dne dodání a zprovoznění elektrárny, ale až po zaplacení zálohy 60-70% z celkové ceny elektrárny. Zákazník je nadšený, ikdyž nemá elektrárnu na střeše, tak už mu tato virtuální elektrárna vydělává dokonce i mnohonásobně více než skutečná budoucí elektrárna! Objedná tedy unáhleně rychle neoptimalizovanou elektrárnu za 600 000 a pak se třeba rok nic neděje a nemontuje, jen proto, že si vybral pomalejší firmu a jen dostává na účet nějaké peníze od dodavatele elektrárny, což může činit například 10-20 tisíc za rok když by se na elektárnu čekalo celý rok. Realita je ale taková, že skutečná cena elektrárny objednané zákazníkem není 600 000, ale třeba jen 200 000, když by si ji pořídil bez dotace a nechal namontovat nějakému známému elektrikáři kvalifikovanému na fotovoltaiky. Zaplatí ale dopředu zálohu třeba 360 000 tisíc dodavateli a dodavatel tak už nemusí vůbec elektrárnu financovat ze svého, peníze si hodí na svůj účet a úroky mu z nich jdou celý rok místo zákazníkovi a rok tam má kupující peníze uvězněné bez toho, aby se cokoliv objevilo na střeše a nemůže ani od smlouvy pro dlouhé čekání odstoupit. Pokud by ale uvažoval kupující trochu ekonmomicky a uložil si svoji velmi předčasně složenou zálohu dodavateli raději do banky na svůj vlastní účet, tak do roka by pravděpodobně našel lepšího dodavatele beze spěchu a bez unáhlení a při například v současnosti běžném 5% úročení by z 360 tisícového vkladu získal zcela jistých 18 tisíc korun od své banky a mohl si objednat o rok později už zase mnohem lepší/modernější a novější i nutně levnější fotovoltaické technologie za nižší pořizovací částku než byla před rokem. Na trhu jsou každým rokem stále lepší a propracovanější věci, nemá smyslu kupovat a platit morálně zastaralé věci rok dopředu před realizací. Nové krásné fotovoltaické moduly jsou parametrově zajímavější a lepší než ty co se dodávaly před rokem, měniče se neustále zdokonalují. Není dobré věřit slepě tvrzením a výmluvám o nedostatku zboží na trhu. Vše je dnes ihned dostupné! Schopná progresivní firma nevázána na jediný dodávaný model elektrárny (stejně měniče, stejné panely,... do všech nemovitostí za účelem maximalizace zisku) jistě najde rychlé optimální řešení pro každého zákazníka, jen to stojí tu firmu energii a velmi cenný čas navíc oproti nepružnému dodávání neoptimalizovaných nebo univerzálních řešení všem zákazníkům stejných. Když je ale na trhu nerovnováha a státem/dotacemi zbytečně zapřičiněná velká poptávka, tak je firmám zcela jedno, co montují, když jeden zákazník nekoupí, koupí jiný a není důvod se zdržovat a vymýšlet pracně s individuálními řešeními na míru k dané nemovitosti, protože individuální pečlivý přístup jen výrazně snižuje zisk a výrazně zvyšuje náklady dodavatele. Lepší je pro firmu montovat zcela stejné fotovoltaiky jak přes kopírák a nic lepšího individuálně nehledat a nepřizpůsobovat a nevymýšlet, stačí pro maximalizaci zisku jen rychle namontovat a hned pak jet montovat zcela stejné jinam a žádný skutečný výběr různých vlastností a možností a výběr typů zákazníkovi k jeho nemovitosti vůbec nenabízet, protože to jen dodavatelskou firmu zdžuje od práce a komplikuje jí život, protože to už vyžaduje skutečnou kvalifikaci, pružnost a podrobné odborné znalosti.
Pokud přemýšlivému člověku stačí jen fotovoltaikou utáhnout mrazák nebo bojler a nějaké úsporné osvětlení, tak pak může perfektní bezchybnou fotovoltaiku pořídit v rozmezí od 10 do 60 tisíc bez dotace a ročně s jistotou ušetřit velmi hodně elektřiny. Dotace případná obecně snížuje cenu na cca polovinu z pořizovací ceny u fotovoltaik i tepelných čerpadel nebo o maximální dotačním titulem stanovenou částku. Díky dotacím intenzivně roste zájem na trhu o fotovoltaiky a díky tomu jsou i extrémně vysoké ceny fotovoltaik na trhu. Proč prodávat fotovoltaiku za 300 tisíc, když jsou ty dotace a díky tomu zájem a prodá se elektrárna za 600 tisíc? To že domácí elektrárny s výkyvovou produkci energie dělají vrásky na čele energetikům je přece jedno. Tedy pokud dotace je maximálně na fotovoltaiku například přes 200 000 Kč, tak když si člověk chce dát pro něj dostačující fotovoltaiku jen za 60 000 Kč, tak nedostane od státu nikdy 200 000 ale jen polovinu ze skutečně vynaložené částky, tedy 30 000 Kč. Dotace státní tedy nijak nemotivují člověka chovat se ekonomicky a racionálně a jen úplně zbytečně šroubují celkové ceny fotovoltaik nabízených některými firmami silně nahoru. Mnoho technicky orientovaných lidí ale uvažuje velmi racionálně a na dotace státní se vykašle a pořídí si pár panelů třeba i jen na balkón a návratnost takové malé investice je vždy mnohem lepší než u těch přes státní dotaci.
Jde s fotovoltaickou elektrárnou vytápět nemovitost?
Někteří odvážní lidé chtějí pomocí fotovoltaické elektrárny i vytápět nemovitost aniž by k tomu měli podmínky. Ano, je to u některých nemovitostí určitě a krásně možné, zde však musí být vše opravdu od počátku velmi precizně promyšlené, protože do hry zde vstupuje mnoho faktorů a jediná chybná úvaha majitele nebo projekční a dodavatelské firmy může mít za následek, že očekávání 95%-100% pokrytí topení v zimě fotovoltaikou nebude splněno. U běžných fotovoltaik získaných přes dotace se v 99% případů s topením pouze přes FVE majitel domu v zimě nikdy jednoznačně neobejde. Pokud se ideálně navržená fotovoltaická elektrárna spojí s námi dodávaným ideálním tepelným čerpadlem nejúčinnějším na českém trhu (běžná tepelná čerpadla to neumožňují se svými průměrnými parametry vyřešit), tak pak je možné dosáhnout až 100% pokrytí vytápěním fotovoltaikou přes zimu. Zvládnout 100% pokrytí topení přes zimu z fotovoltaiky se může podařit spíše u vesnických domů, kde se postaví precizní neošizená a nepoddimenzovaná fotovoltaika obvykle bez čerpání státní dotace, ale i s dotací to jde. U naprosté většiny domů v husté moderní zástavbě však nutné podmínky nejsou díky nemyšlení na budoucí instalaci fotovoltaiky již při projektování nové budovy vůbec splněny a je lepší fotovoltaiku vůbec neinstalovat. Pokud ale není místo na střeše, tak lze udělat fotovoltaické průhledné ploty, fotovoltaické různobarevné fasády, fotovoltaické průhledné zimní záhrady, altány, přístřešky, garáže,... V zimě díky mnohem slabšímu slunečnímu záření se buď musí majitel budoucí elektrárny smířit s tím, že dům nevytopí např. protože mu dodavatelská firma špatně vybrala a vnutila nejlevnější klasické fotovoltaické panely/moduly nevhodné na zimní topení (FV panely mají dle principu své kontrukce účinnosti od cca 8% do 48%, ale i při účinnosti třeba 20% se nechá vybrat panely, které jsou právě na zimní topení několikanásobně lepší - bohužel k tomu nejsou mnohé dodavatelské firmy nakloněny a zásadně zákazníkovi kupují jen ty nejlevnější a parametrově nejslabší panely a domnívají se, že stačí tyto nejlevnější panely dostatečně zákazníkovi vychválit, aby si je koupil), nebo není dodavatelskou firmou dobře propočítané bateriové úložiště, nebo je často nedostatečná plocha panelů apod. Mnoho lidí se nechá dodavatelskou firmou doporučit ohřev teplé užitkové vody přímo z FV elektrárny. My našim zákazníkům raději doporučujeme toto plýtvání proudem nedělat a ohřívat vodu v bojleru raději pomocí námi dodávaných a montovaných špičkově účinných tichých tepelných čerpadel napojených na dobře navrženou solární elektrárnu a ohřívajících vodu v bojleru s 3x (až 6x) menšími nároky na spotřebu elektrického proudu ze solární elektrárny - díky tomu pak zbyde navíc majiteli elektrárny minimálně 66% energie z fotovoltaické elektrárny na jiné účely, např. na prodej do sítě (zcela v souladu s pravidly současnými pro prodej do sítě - ne vždy realizovatelné!). Naše vysoce provozně úsporná tepelná čerpadla umí účinně a efektivně využívat elektrickou energii z FV elektrárny a přizpůsobují se výrobě energie v FV elektrárně a u hybridních FV elektráren potlačují spotřebu placeného proudu z veřejné sítě a prioritizují vlastní panely na střeše. Za zvážení při pořizování fotovoltaické elektrárny stojí i ostrovní fotovoltaické elektrárny, které mnoho lidí vůbec principielně technicky nezná a automaticky je proto zcela zbytečně zavrhuje, stejně jako je zavrhují neznalí novináři píšící o fotovoltaických elektrárnách i dodavatelské firmy. Pokud se dobře navrhne ostrovní elektrárna, tak její přínos může být pro majitele domu napojeného na veřejnou síť velmi zajímavý a mimořádně ekonomický. Vlastník ostrovní elektrárny si například vyrábí elektřinu jen sám pro sebe a je jisté, že zatím dnes stát z takového čistě soukromého provozu elektrárny nemá žádné daně po celou životnost elektrárny, zatímco majitel státem dotované elektrárny jiných typů zajišťuje obvykle státu a distribuci trvale po celou dobu životnosti elektrárny nějaké nemalé příjmy a ročně má i s existencí své fotovoltaiky řádově desetitisícové výdaje za proud a různé k proudu spotřebovanému přidružené poplatky, dokonce to vypadá někdy tak, že majitel takové elektrárny (smluvně svázaný?) je smířený se svým omylem a vůbec jej nenapadne ekonomicky vše propočítat a nevýhodnou elektrárnu odstavit nebo elektrárnu přestavět na správnější/úspornější řešení elektrárny. Stejně tak na velmi levná, bezporuchová, špičkově spolehlivá a nejúspornější existující tepelná čerpadla do 100 000 Kč na českém trhu prakticky nemá šanci člověk získat dotaci (pokud z neznalosti nepřistoupí na naprosto iracionální nevýhodné a neekonomické podmínky dotace), přetože tato čerpadla topí běžně i více než 2x levněji než dotovaná čerpadla za 400 000 - 500 000 Kč a člověk za jejich provoz při stejném množství vyrobeného tepla zaplatí sotva polovinu toho, co s čerpadly za mnohem vyšší ceny a spotřebuje sotva polovinu elektřiny ve srovnání s dotovaným čerpadlem při stejném množství vyrobeného tepla. Lidé, kteří ale preferují dotace na tepelná čerpadla, tak rádi skoupí i různé parametrově slabé, neúsporné a pochybné dotované modely třeba za 200-400 tisíc, ikdyž by pro ně provozně a ekonomicky lepší už byl elektrokotel za 8000 až 15 000, na který dotace ale není.
Jaká je ekonomická návratnost fotovoltaické elektrárny?
Pro každý dům je díky spoustě vstupních parametrů jiná a zcela individuální. Největší vliv na návratnost elektrárny má pořizovací cena elektrárny, použité komponenty, velikost bateriového uložiště a hlavně a především nikoliv maximální teoretické možné, ale skutečné množství efektivně využité a spotřebované energie a prodané energie! U dobrých nových elektráren montovaných svépomocí nebo kde seriózní dodavatel myslí na zákazníka více než na svůj zisk, jsou návratnosti vždy v jednotkách roků (2-6 let), maximálně do 10 let. U na trhu běžných a nedobře zvolených a chybně nakonfigurovaných elektráren se pohybují návratnosti v desetiletích, nebo jsou návratnosti běžně nulové i velmi často záporné (elektrárna více proudu odebírá ze sítě než vyprodukuje v celoročním průměru)! Ziskuchtivé a obchodně šikovné firmy naceňují elektrárnu často tak, aby jimi uváděná návratnost vycházela nepatrně nižší než je teoretická životnost elektrárny. Nutné je při výpočtu návratnosti však uvažovat s neidealizovanými informacemi a bez opomenutí opravdu se všemi výdaji majitele elektrárny v průběhu provozu elektrárny. Často dodavatelské firmy záměrně vylepšují obraz své nabízené elektrárny vědomě chybnými výpočty v nabídkách, které mají za úkol přimět čtenáře k nadšení a k chybnému unáhlenému rozhodnutí pro jejich elektrárnu (Proto je dobré nepodlehnout například tzv. omezené časové platnosti nabídky - seriozní firmy obvykle neomezují časově platnost nabídky na například 7-14-30 dnů - přestože se jedná o velmi vysokou investici s potřebou důkladného prostudování vlastností a technických parametrů, tak jde často o to, aby zákazník nestihl za 14 dnů nabídku odpovědně porovnat s jinými a podrobně prostudovat v nabídce neuvedné/nezveřejněné parametry). Dále při výpočtu návratnosti je nutné také počítat s tím, že ne všechny prvky elektrárny mají životnost 25-40 let a něco může mnohem dříve shořet zejména u levných komponentů, kde běžný výrobce obvykle poskytuje záruku třeba jen 1 rok,... Například velmi drahé baterie, tvořící značnou část investice do elektrárny, vydrží jen teoreticky a maximálně 4 tisíce až 7000 nabíjecích cyklů u ideálního řešení a jejich kapacita a užitek z nich s časem klesá a je nutno je vyměnit. Dobré je dát si pozor na lákavá a oblíbená krásná integrovaná řešení, mají více nevýhod než majitel tuší. Když v integrovaném řešení např. něco odejde, tak je obvykle návratnost ztracená. Známe případy, kdy ještě v záruce třeba odejde zařízení za 200 000 Kč a velmi známý celoevropský dodavatel to nevyreklamuje a ani neopraví a peníze neodpovědná montážní firma nikdy zákazníkovi poškozenému nevrátí. Dalším prohřeškem při kalkulacích návratností je opomenutí všech reálných účinností všech prvků elektrárny, jsou zde například tepelné ztráty na měničích, ke ztrátám dochází při nabíjení a vybíjení baterií, ohmické odpory na vodičích zahřívají někdy vodiče, vysoké teploty panelů na střeše citelně snižují jejich ideální teoretický nabízený výkon,...často se při výpočtu návratnosti elektrárny zapomíná na poruchovost panelů, drobná porucha na jednom jediném panelu může při nedomyšlené ošizené montážní konfiguraci zcela do doby opravy vyřadit částečně nebo plně elektrárnu z provozu a ta nic nevyrábí. Nutné je vědět při nákupu elektrárny jaké jsou provozní vlastnosti jednotlivých druhů baterií, znát reálnou proudovou využitelnost kupovaných baterií v dané nemovitosti apod.
Co našim zákazníkům nabízíme?
Firma www.topim-nejlevneji.cz je zcela svobodnou a na nikom finančně nezávislou poradenskou, projekční a realizační firmou založenou na osvědčených praktických spolehlivých řešeních a na dlouhodobém odpovědném individuálním a vždy odborném přístupu k zákazníkovi. Našim zákazníkům s tepelnými čerpadly poskytujeme obvykle navíc zdarma kompletní nezávislé praktické technické poradenství pro jejich nemovitosti od podlahy po střechu. U novostaveb před zahájením výstavby vyhledáváme a odstraňujeme našim zákazníkům bezplatně omyly a chyby projektantů, statiků a firem v projektech. Doporučujeme novější a ekonomicky výhodnější technologie a materiály, které zákazník nezná a projektant je nenavrhl.
Hlavní naší specializací jsou precizně a bezchybně navržená a následně s maximální odbornou odpovědností zrealizovaná tepelná čerpadla, která mají provozní úspornost na prvním místě a parametrově převálcují při seriózních cenách nejméně 95% ostatních čerpadel na trhu. Nemáme naprosto nic společného s obchoďáky, kteří jsou ztraceni a začnou si vymýšlet nesmysly, když se jich zvídavý zákazník zeptá na něco třeba jen mírně odborného a kteří se pouze naučili svých 10-100 frází pro úspěšné přesvědčení zákazníka a spoléhají, že těmto jejich často neodborným a věcně nepodloženým povídačkám v superlativech zákazník velmi často snadno naletí a nepůjde do hloubky, protože si to nemá obvykle kde ověřit a moc o tom neví. Drzost, fantazie a tvořivost a ziskuchtivost některých obchodníků a prodejních sítí v Česku jde někdy tak daleko, že například v písemných nabídkách popisují a vychvalují nezkušeným zákazníkům naprosto technicky neexistující a nikde na světě nevyráběné výrobky a tvrdí, že tyto jimi vymyšlené vlastnosti má jejich senzačně levný výrobek, který ve skutečnosti nakupují v Číně nebo například ve Švédsku (zázračná severská/švédská tepelná čerpadla, která topí prý i za polárním kruhem, ale v Česku u nich lidé mrznou a netopí více než na +10°C v zimě) a přelepují a odstraňují původní značky a vymýšlejí si kompletně senzační technické parametry bez laboratorních měření a prodávají tepelná čerpadla s neexistujícími padělanými certifikáty. Zákazníkovi nabídnou pak senzační časově omezenou slevu na takový nevhodný problematický výrobek a zákazník slevě neodolá a v jimi stanoveném krátkém termínu zaplatí i 100% ceny předem (= podmínka poskytnutí nějaké lákavě navržené slevy) a objedná a parametry nemá už čas prověřit. Firma pak přijede, namontuje a když to od počátku nefunguje, tak slíbí, že příští týden přijede se na to podívat a už se nikdy vícekrát neobjeví a nemalé peníze za nefungující výrobek nikdy nevrátí a zákazníkovi dokonce i klidně s úsměvem doporučí, že zboží v záruce má vyhodit a koupit si něco jiného. Nevadí jim ani, když je přijede natáčet televize. Zákazník si řekne, že má přece záruku, ale praxe je jiná a jen velmi těžko se dostane zákazník zpět ke svým špatně investovaným penězům. Písemné reklamace, soudy a téměř nic nepomáhá k rychlému serioznímu navrácení všech peněz, firma si obvykle ani od počátku nefungující věc neodveze a reklamaci neuzná, zákazník je pro ni nepřítelem, který chce své peníze zpět a to už firmu nezajímá, zákazníka se podařilo prodejem napálit a o to od počátku šlo, v lepším případě, pokud zákazník peníze neoželí, mu vrátí firma peníze nebo jejich část za několik let. Každoročně se s mnoha takovými neuvěřitelnými případy podvedených lidí setkáváme, jen se to nedostane do televize, protože se zákazníci stydí mluvit o tom, jak naletěli a firmy na to spoléhají. Montáže v těch firmách dělají lidé bez předepsaného odborného vzdělání, bez certifikací, pustí se do všeho, aniž by o tom věděli potřebné, hrozby pokut likvidačních je nezajímají. Je to stejné, jako když profesionální český podvodník Viktor Lustig úspěšně prodal 2x za sebou Eiffelovu věž v Paříži do šrotu, napálení investoři, kteří si věž od něj koupili se o tom také styděli mluvit a policii to ani podvedený pan Poisson nenáhlasil, teprve až při druhém prodeji se už odvážil to nahlásit, ale český Lustig policii i ve druhém případě unikl a prodával pak kopírky na peníze, vložil do nich 2 stodolarové bankovky a prodával tuto "tiskárnu" za 30 000 dolarů a než podvod vyšel najevo, tak s penězi zmizel.
Nemáme nic společného s takovými neobjektivními projektanty, kteří za úplatu doporučují ve svých projektech například tepelná čerpadla pouze konkrétní jedné velmi známé značky a když si zákazník nevhodné čerpadlo z projektu koupí, tak projektant z toho nákupu dostane velmi tučnou provizi a dárky a naivní kupující si myslí, jak mu dobře a ještě zdarma ten jeho skvělý projektant poradil, nepřipustí si takový zákazník myšlenku, že by byl podveden. Bohužel ten projektant často ani jinou značku lepší nezná a do problematiky nevidí a hlavně proto jinou značku nedoporučuje - nedostal by ani velmi atraktivní a pro něj neodolatelnou provizi, když by doporučil jiné levnější nebo parametrově lepší tepelné čerpadlo jiné značky a musel by se navíc učit nové věci bez jakéhokoliv ekonomického užitku pro svoji osobu. Takový povedený projektant je rád, že sice poradil neoptimální zařízení, které bude při provozu např. dvakrát dražší a bude stát každoročně zákazníka desetitisíce navíc, ale hlavně že si na tom projektu vydělal ještě mnohem více a že zákazník netuší kolik. Pokud ale zákazník chce poradit nějakou drobnost navíc, co už nemá projektant ani nepřímo placené, tak svému milému zákazníkovi klidně řekne, že tomu on nerozumí, ať se obrátí jinam.
Nemáme s žádnou firmou uzavřenou a nikdy jsme neuzavřeli s nikým smlouvu o povinně nepravdivém informování zákazníka, podle níž má povoleno smluvní strana pouze negativně hodnotit konkurenční produkty a naopak nesmí mluvit o negativech a nevýhodách vlastní značky.
Nikdy jsme nikomu nedoporučili a nedodávali nic, o čemž víme, že má papírově vylepšované parametry oproti skutečnosti a že by zákazníkovi nesplnilo to, co papírově slibuje. Obvykle zákazníkům ale k přesvědčení a k nákupu stačí, když jim nějaká celorepublikově velmi známá firma například pouze ústně tvrdí, že jejich ve skutečnosti o 60% slabší výrobek/tepelné čerpadlo má dokonce ještě o 30% lepší vlastnosti než má nejlepší řešení na trhu, zákazník, který si takové tvrzení neprověří a nezavolá někomu nezávislému, tak pak jen platí na provozních nákladech zbytečně navíc a to v době drahých energií jsou obvykle desetitisíce vyhozené každoročně úplně zbytečně a nedají se levně odstanit po celá další dlouhá léta životnosti nevhodně zvoleného zařízení, takže investici do takovéhoto nevhodného zařízení pak tyto nadbytečné provozní náklady za celou dobu životnosti zařízení několikanásobně, například 3x, přeplatí a chudák zákazník si myslí, že má například nejlepší tepelné čerpadlo na trhu a ještě takové nevhodné čerpadlo doporučuje vřele sousedům a na své čerpadlo nedá dopustit.
Informace pro Vás připravil a hezký den přeje: ing. Václav Sirový, tel. 602 466 955, www.topim-nejlevneji.cz