Vyplatí se fotovoltaická elektrárna? Jak vybrat fotovoltaickou elektrárnu?

Seriózní odpověď na otázku zda-li je vhodné nebo není pořídit fotovoltaickou elektrárnu k dané konkrétní nemovitosti vyžaduje poradenskou návštěvu zákazníka, poradenství od osoby hmotně nezainteresované do prodeje elektrárny a detailní analýzu mnoha faktorů podloženou skutečně objektivními podrobnými výpočty nezávislými na dodavatelské firmě. Není dobré spoléhat na výpočty některých čistě ziskově orientovaných dodavatelských a montážních firem, kterým na skutečném přínosu elektrárny zákazníkovi vůbec nezáleží a u kterých s prodejem elektrárny vše z jejich strany končí. Někdy dochází k tomu, že ziskuchtivá dodavatelská firma vypočítá účelově nepravdivou senzační návratnost zákazníkovi a dokonce tvrdí, že zákazník vydělá na malé fotovoltaické elektrárničce například milion korun na prodeji energie jen za prvních deset let, skutečnost je ale diametrálně odlišná a vložené peníze zákazníka se v takovém konkrétním případě pravděpodobně ani zpět nenavrátí a návratnost investice je třeba nulová/záporná, jak bude na konkrétních příkladech vysvětleno níže v části textu "Jak to vypadá v reálu s nákupem fotovoltaiky".

K nejčastějším prohřeškům neprofesionálních/neseriózních firem při výpočtu návratnosti je to, že počítají vše účelově a zidealizovaně pro přesvědčení zákazníka a spoléhají na to, že tomu zákazník moc nerozumí. Konkrétně například počítají ideální maximální možný sluneční osvit, (počítají ideální sklon a natočení panelů za sluncem, které se v průběhu roku a dne plynule mění, přestože se často nic na střeše nenaklápí a neotáčí a k ideálnímu sklonu a natočení mají skutečné panely umístěné na střeše často daleko a mají tudíž výrazně nižší výkon než je ten teoretický), nezahrnují do výpočtu polohu elektrárny na mapě (například na severu Čech je méně vyrobené energie a nižší osvit než na jižní Moravě) nezahrnují do výpočtu obvykle nikdy pokles schopnosti vyrábět elektrický proud (průměrné panely ztrácejí za 10 let cca 10%-12% své původní schopnosti vyrábět proud, zatímco parametrově kvalitní panely ztrácejí například pouze 4% své výrobní schopnosti vyrábět proud za 10 let - obyčejný levný panel nikdy nevyrobí tolik energie jako když byl nový a návratnost tento degradační jev prodlužuje). Dále při výpočtech návratnosti počítají neseriózní firmy jako podklad o ceně proudu obvykle tu nejdražší možnou sazbu za elektřinu od nejdražšího dodavatele nebo si tu cenu elektrické energie jednoduše vymyslí, ale skutečnost je taková,že do objektivního výpočtu se nesmí zahrnovat extrémní cena dodavatele poslední instance apod. Aby si pak ale oklamaný zákazník nemohl s elektrárnou zrealizovanou v budoucnu stěžovat, že se mu investice nenavrátila a že např. milion korun za 10 let vůbec neutržil na prodeji energie, tak dole pod nabídkou je obvykle nějaký text informující o provedení výpočtu za ideálních nebo nějakých konkrétních podmínek, čímž taková firma nepřímo říká zákazníkovi, že jejich výpočet návratnosti je neplatný a v reálu to bude úplně jinak.

 

Proč si pořídit fotovoltaickou elektrárnu?
Někteří lidé uvažují o fotovoltaice jen proto, že je na FVE státní dotace, jiní státní dotaci nechtějí a raději si postaví nedotovanou elektrárnu přesně dle svých potřeb a představ za například 1/5 ceny než je obvyklá tržní dotovaná cena a mají pak z elektrárny mnohem větší užitek a přínos. Někdo staví fotovoltaiku proto, aby zhodnotil nemovitost a prodával elektřinu do sítě dnes už za rozumnou cenu kolem 4 Kč/kWh a nemusel vůbec tuto energii zase kupovat zpět třeba z nějaké virtuální baterie nevýhodné. Zajímavé možnosti majiteli promyšlené FVE přináší i spotový trh, kdy majitel vyrábí a prodává energii ze své FVE třeba 3x dráže, než ji nakupuje pro dům. Jiný si postaví elektrárnu hlavně proto, aby mohl své elektroautíčko velmi levně nabíjet a jezdit do zaměstnání prakticky zadarmo, jiný odpovědný člověk si staví elektrárnu proto, aby alespoň sám za sebe a za svoji rodinu výrazně pomohl životnímu prostředí a neničil ovzduší fosilními palivy spotřebovávanými na výrobu elektřiny a nepodílel se na globálním oteplování planety a neničil zbytečně neobnovitelné zdroje energie a přírodu a život na Zemi. Někdo si staví elektrárnu proto, že při precizním promyšleném návrhu elektrárny ušetří 75% a více % elektrické energie odebírané ze sítě, tedy klesnou mu celoroční účty za elektřinu na směšný zlomek původních výdajů za elektřinu a extrémní zrdražování elektřiny se tak nedotkne díky vlastní elektrárně rodinného rozpočtu. Jiný člověk chce předejít problémům a starostem a dopadům na svoji nemovitost kolem případného delšího blackoutu.  Existuje spousta dalších důvodů, proč si pořídit vlastní elektrárnu, ale ideály a počáteční nadšení a očekávání se snadno rozplynou, pokud vše není detailně dopředu dobře propočítáno a elektrárnu montuje méně odpovědná firma jen za účelem svého zisku.

Jak to vypadá v reálu s nákupem fotovoltaiky?

Člověk, "ve strachu udržovaný a nikde nedemontrující občan" sleduje televizi a média a všude od rána do večera každý den se na něj hrne systematické strašení tu se smrtí na covid, tu s omezením volného pohybu a shromažďování, tu s omezením cestování, tu s dramatickým zdražováním plynu, tu s nebývalým nárustem ceny energií a elektřiny, tu s velkou inflací, tu s válkou a s nouzí a s budoucím hladem, tu s člověkěm zaviněnou změnou klimatu a budoucí neúrodou a suchem, ...Výsledkem toho strašení je u lidí nejen silný nárust stresu a s tím souvisejicích různých onemocnění, ale také uvažovaní co udělat s našetřenými penězi nebo jak se připravit na budoucnost při nedostatku peněz, jak zabránit a předejít sociální chudobě, jak snížit obrovské faktury za elektřinu a účty za elektřinu na 1/4, jak se zbavit závislosti na plynu, jak se ochránit před blackoutem,...

Stát, aby směroval myšlení lidí žádoucím směrem, tak navíc lidem nabízí dotační programy jako Nová zelená úsporám, Koltíkové dotace apod. Tím stát zvýší extrémně několikanásobně zájem o fotovoltaické elektrárny a o tepelná čerpadla. Je jedno, že ty dotace jsou v současnosti jen často zbytečným přiléváním oleje do ohně, protože výrobní linky se nenafouknou a více tepelných čerpadel a ani fotovoltaik se rychle nevyrobí a lidé objednávají jak diví, jen aby oni měli tu svoji fotovoltaiku nebo to své vysněné tepelné čerpadlo a výsledkem je jen další nárust stresu ve veřejnosti, protože se zákonitě obecně dostane na pouze každého dvacátého objednávajícího a 19 zbývajících lidí má stres a napětí, že zboží nesežene dříve než za několik měsíců nebo i roků (u nás čekají lidé na montáž od objednávky v akutním případě třeba jen několik dnů), lidé mají další starosti a stres co s přidělenou dotací, kterou nejsou a nebyli schopni v termínu do konce platnosti jím přídělené dotace ani zrealizovat, protože to nechali na poslední chvíli a zboží z dotace nyní není rychle k sehnání.

Pokud už médii masírovaný člověk udělá rozhodnutí, že si koupí fotovoltaiku (nebo tepelné čerpadlo), tak pak by měl ve svém zájmu mít velmi pečlivě propočítáno, zda-li se mu to vůbec vyplatí. Mnoho lidí se hned bez rozmyslu a bez přípravy nadšeně vrhne do poptávek a pak z došlých odpovědí obvykle vůbec nepřizpůsobených nebo jen polovičatě přizpůsobených jeho nemovitosti vybírá nějaké řešení, aniž by tito lidé měli prostudované vše potřebné po technické stránce a z principu tak nemohou odpovědně vybrat pro ně to vhodné řešení a zpravidla se k němu ani nepropracují v poptávkovém řízení a vybírají třeba ze 2-10 řešení ve skutečnosti parametrově zcela nevhodných pro jejich nemovitost. Hlavu z toho mají často na prasknutí, protože výběr fotovoltaiky a ani tepelného čerpadla není cenově jen tak nějaký malý jednoduchý nákup televizoru, kde člověk snadno posuzuje jen několik málo parametrů a kde cena obvykle nákup rozhoduje. U fotovoltaiky jsou všechny nabídky tak nějak cenově postejné a neplatí vůbec, že levnější řešení je lepší, stejně tak dražší řešení za 600 000 Kč u fotovoltaiky může být pro zákazníka mnohem horší a čistě prodělečné (tj. naprosto neúsporné a nic nešetřící a nevydělávající/nešetřící zákazníkovi jakékoliv peníze) než levné řešení za 60 000 Kč, které může mít naopak návratnost za 4 roky například. Naprosto u fotovoltaik neplatí, že třeba esteticky krásné úhledné a na první pohled lákavé řešení od například největší fotovoltaické firmy v Česku (prodávající tisíce elektráren) zajistí novému majiteli jakýkoliv skutečný prospěch a sebemenší ekonomický užitek. Velmi velké firmy nemusí být vůbec zárukou spokojenosti s fotovoltaikou. Například si zákazník nechá od takovéto obchodně zdatné velké firmy dopručit jejich fotovoltaiku a zaplatí za ni např. 500 000 Kč. Po namontování a prvním roce provozu ale nemá snížení spotřeby elektřiny na například očekávanou a příjemnou 1/3, 1/4 nebo 1/5 spotřeby eletkřiny oproti předchozímu roku, ale má dokonce mnohem větší množštví spotřebované elektřiny nebo v "lepším případě" se s fotovoltaikou vůbec nic nezměnilo oproti předchozímu roku bez nainstalované fotovoltaiky, nebo rozdíly ve spotřebách ze sítě dodané elektřiny jsou jen naprosto směšné a takováto drahá luxusní elektrárna tedy zákazníkovi nic od svého namontování nešetří a naopak zcela běžně se chová tak, že když zákazník vaří na sporáku, tak všechna energie se bere z veřejné sítě, přesto, že je baterie plně nabitá, když zákazník používá pračku či rychlovarnou konvici, tak se energie bere ze sítě, přestože si zákazník myslí, že to jde z panelů na střeše nebo z baterie a když svítí nenáročná žárovka, tak to jde z fotovoltaiky. Zákazník si dokonce přikoupil k fotovoltaice i tepelné čerpadlo, aby jej provozoval z elektřiny z fotovoltaiky a ve skutečnosti 75%-100% provozu tepelného čerpadla mu jede stejně ze sítě za draze placený proud místo použití vlastního proudu z vlastní fotovoltaiky, která to čerpadlo jen stěží obslouží nebo často vůbec neobslouží.

Výše uvedené situace nejsou na trhu nic vyjímečného, může si ale za ně sám zákazník, protože se nepřipravil v potřebném rozsahu na nákup fotovoltaiky a ponechal vše "náhodě" s tím, že to přece fungovat "nějak" za ty peníze už musí. Problémem častým a příčinou neefektivity nákupu fotovoltaiky je, že nakupuje zákazník dobře neseznámený s problematikou od (malé i obrovské) firmy, která toho o fotovoltaice moc neví. Například některé české velké firmy fotovoltaické vůbec nevědí, co v nabídkách nabízejí za panely a neznají vůbec ani 2, ani 10 typů fotovoltaických panelů a ani nejdůležitější vlastnosti toho jediného jejich prodávaného panelu všem zákazníkům a na konkrétní dotaz neumějí odpovědět a raději "jako odborníci" poskytují mylné nepravdivé odpovědi a až když člověk pátrá, tak zjistí překvapení, že na střeše má úplně něco jiného, než mu obchodák osobně říkal. Firmám některým ale vůbec v současnosti nevadí, že nevědí co montují a že neumějí zákazníkovi odpovědět pravdivě dle skutečnosti. Namísto jednoho zákazníka nespokojeného s jejich nabídkou po technické stránce čeká v řadě dalších jiných 20 dychtivých zákazníků, které parametry detailně nezajímají a kteří klidně koupí cokoliv nepovedeného a nepromyšleného. Je jim úplně jedno, že jim to montují nekvalifikovaní montéři s hezkým firemním pracovním oblečením, je jim jedno, že jim to montují ve skutečnosti neelektrikáři, např. knihkupci a bývalí prodavači potravin bez předepsaného vzdělání na fotovoltaiky a bez kvalifikace a bez povinných potřebných certifikací, je jim jedno, že jim to montují cizinci stěží mluvící česky, které firma vybavila padělanými doklady a jméno montéra v papírech je jiné než jeho skutečné jméno. Lidem je často jedno, jak účelně bude využita státní dotace pro jejich nemovitost, ty peníze dotační nejsou jejich vlastní prací vydělané, jsou státní, proto je lidem jedno, že minimálně celou získanou dotaci spolkne obvykle zisk montážní firmy a že ceny jsou třeba několikrát vyšší než když by si elektrárnu sehnali a namontovali sami svépomocí bez dotace nebo s dotací.

Naše firma není svázána s jakoukoliv značkou na trhu a proto zde nezveřejňujeme jakékoliv značky a komponenty fotovoltaik, kterým by se měl zákazník vyhnout a které by se mohly mylně domnívat, že je tím zveřejněním zde poškozujeme a u nichž je hned podle značky dopředu jasné, že užitek z elektrárny bude jasně záporný, nejistý či velmi malý. Zákazník, který je v nesnázích s výběrem, si může nechat bezplatně poradit od dodavatelské firmy, ale to nemusí být objektivní a firma mu neprozradí co by ještě měl vědět. Také si může nechat poradit od placené specializované nezávislé firmy, která umí za 2-10-ti hodinovou návštěvu u zákazníka vše do detailu propočítat a navrhnout a odpovědět na stovky dotazů zákazníka. Pak je třetí možnost pečlivé osobní přípravy na nákup fotovoltaiky, tj. celé dny až měsíce studovat a hledat na internetu a počítat a pak to své bádání a počítání nějak skloubit s realitou na trhu.

Srdcem každé fotovoltaiky je měnič, na jeho vlastnostech hlavní měrou závisí ekonomičnost provozu fotovoltaiky. Vlastnosti měničů jsou diametrálně odlišné. Kvalitní měniče nikdy nejsou levné. Při výběru měniče je nutné zvážít desítky jeho parametrů a člověk, který si měnič vybírá sám, musí obvykle projít a pečlivě prostudovat stovky měničů, než najde ten pro jeho nemovitost vhodný/optimální. Než omylem vybrat parametrově nevhodý měnič je lepší fotovoltaiku vůbec nepořizovat. Dodavatelé někteří celorepublikově známí a montážní firmy pečlivě v prospektech tají některé vlastnosti svých "povedených" měničů, například u vychvalovaného měniče nikde v prospektu nesdělí zákazníkovi, že daná značka doporučovaného nevhodného měniče má například trvalý příkon 300W ve dne i v noci, bez ohledu na panely na střeše. Tedy za den například 24h x 0,3kW = 7,2 kWh za den, za rok je to 2,628 MWh proteklého proudu ze sítě na napájení fotovoltaické elektrárny - s tímto nikde při výpočtu návratnosti fotovoltaiky nepočítají a zákazníkovi to zamlčují, ale zákazník tuto energii musí celou zaplatit. Toto není nic neobvyklého. Pokud se tedy na střechu vejde jen 3kWp elektrárna, tak celá investice s takovýmto měničem od nejznámější fotovoltaické firmy v Česku je od samého počátku nutně ztrátová a prodělečná. Pokud měnič běžný nedobře zvolený žere "jen" 100W za hodinu, tak to je "JEN" necelou 1MWh za rok zaplacených majitelem elektrárny zcela zbytečně každoročně za elektřinu ze sítě a stačí si to vynásobit cenou za 1 kWh elektřiny u dané nemovitosti a čísla to ekonomicky výhodná nejsou (například 876 kWh * 6 Kč/kWh = 5256 Kč vyhozených zbytečně ročně za nevhodnou volbu konfigurace elektrárny a za 35 let životnosti elektrárny je to při nerostoucích současných cenách 184 000 Kč u 100W ztrát a 550 000 Kč u 300W ztrát měniče a to se do toho zde nezapočítávaly další jasné ztráty a výdaje). Proto je ekonomicky vždy lepší kupovat takové skvělé měniče, které mají vnitřní řešení zcela jiné a ani 300W a ani směšných a bagatelizovaných 100W na svůj provoz z vnější sítě vůbec nestahují a nepotřebují. Toto je jen malý příklad nebezpečí číhajícího na kupujícího fotovoltaiky, který vše řeší jen letmo a povrchně bez detailního odpovědného přístupu. Jsou samozřejmě další a další parametry, které velmi významně ovlivňují užitek, návratnost a spokojenost majitele elektrárny a se kterými by měl budoucí majitel elektrárny ještě důsledně před nákupem počítat. Slabé a nevhodné měniče často mají problémy s vnějším výpadkem proudu, majitel až pozdě zjistí, že jejich blackoutový/zálohovací výstup zde buď vůbec není, nebo utáhne jen sotva mrazák či nouzové osvětlění a nikdy ne celý dům po třeba celý den. Jak zvolit správně panely na střechu je také ekonomicky důležité, ale majiteli nové elektrárny ani montážní firmy žádný výběr obvykle neumožňují a majitel vyznající se v panelech, který dobře ví co potřebuje namontovat, je postaven nekompromnisně dodavatelskou fotovoltaickou firmou před situaci "buď ber tyto námi zvolené panely, nebo Ti elektrárnu nedodáme". Firmy často u fotovoltaik nemají ani zájem rozepisovat podrobně nabídky, aby náhodou zákazník neměl potřebu cokoliv upravovat a měnit a neviděl kolik co u nich stojí - dají mu jednu celkovou cenu bez DPH a s DPH "ber nebo neber".

 

Pokud přemýšlivému člověku stačí jen fotovoltaikou utáhnout mrazák nebo bojler a nějaké úsporné osvětlení, tak pak může perfektní bezchybnou fotovoltaiku pořídit v rozmezí od 20 do 60 tisíc bez dotace a ročně s jistotou ušetřit velmi hodně elektřiny. Dotace případná obecně snížuje cenu o 50% z pořizovací ceny u fotovoltaik i tepelných čerpadel nebo o maximální dotačním titulem stanovenou částku. Tedy pokud dotace je maximálně na fotovoltaiku například přes 200 000 Kč, tak když si člověk chce dát pro něj dostačující fotovoltaiku jen za 60 000 Kč, tak nedostane od státu 200 000 ale jen polovinu ze skutečně vynaložené částky. Dotace tedy moc nemotivují člověka chovat se racionálně a jen šroubují celkové ceny fotovoltaik nabízených některými firmami zbytečně nahoru.  

 

Jde s fotovoltaickou elektrárnou vytápět nemovitost?

Někteří odvážní lidé chtějí pomocí fotovoltaické elektrárny i vytápět nemovitost aniž by k tomu měli podmínky. Ano, je to u některých nemovitostí možné, zde však musí být vše opravdu od počátku precizně promyšlené, protože do hry zde vstupuje mnoho faktorů a jediná chybná úvaha majitele nebo projekční a dodavatelské firmy může mít za následek, že očekávání 100% pokrytí topení v zimě fotovoltaikou nebude splněno. U běžných fotovoltaik se v 99% případů s topením pouze přes FVE majitel domu v zimě jednoznačně neobejde. Pokud se ideálně navržená fotovoltaická elektrárna spojí s námi dodávaným ideálním tepelným čerpadlem nejúčinnějším na českém trhu (běžná tepelná čerpadla to neumožňují se svými parametry vyřešit), tak pak je možné dosáhnout až 100% pokrytí vytápěním fotovoltaikou přes zimu. Zvládnout 100% pokrytí topení přes zimu z fotovoltaiky se může podařit spíše u vesnických domů, kde se postaví precizní neošizená a nepoddimenzovaná fotovoltaika obvykle bez čerpání státní dotace. U naprosté většiny domů v husté moderní zástavbě však nutné podmínky nejsou díky nemyšlení na budoucí instalaci fotovoltaiky již při projektování nové budovy vůbec splněny. V zimě díky mnohem slabšímu slunečnímu záření se buď musí majitel budoucí elektrárny smířit s tím, že dům nevytopí např. protože mu dodavatelská firma špatně vybrala a vnutila nejlevnější klasické fotovoltaické panely nevhodné na zimní topení (FV panely mají dle principu své kontrukce účinnosti od cca 8% do 48%, ale i při účinnosti třeba 20% se nechá vybrat panely, které jsou právě na zimní topení několikanásobně lepší - bohužel k tomu nejsou mnohé dodavatelské firmy nakloněny a zásadně zákazníkovi kupují jen ty nejlevnější a parametrově nejslabší panely a domnívají se, že stačí tyto nejlevnější panely dostatečně zákazníkovi vychválit aby si je koupil), nebo není dodavatelskou firmou dobře propočítané bateriové úložiště, nebo je často nedostatečná plocha panelů apod. Mnoho lidí se nechá dodavatelskou firmou doporučit ohřev teplé užitkové vody přímo ze FV elektrárny. My našim zákazníkům raději doporučujeme toto plýtvání proudem nedělat a ohřívat vodu v bojleru raději pomocí námi dodávaných a montovaných špičkově účinných tichých tepelných čerpadel napojených na solární elektrárnu a ohřívajících vodu v bojleru s 3x (až 6x) menšími nároky na spotřebu elektrického proudu ze solární elektrárny - díky tomu pak zbyde navíc majiteli elektrárny minimálně 66% energie z fotovoltaické elektrárny např. na prodej do sítě (zcela v souladu s pravidly současnými pro prodej do sítě). Naše vysoce provozně úsporná tepelná čerpadla umí účinně a efektivně využívat elektrickou energii z FV elektrárny a přizpůsobují se výrobě energie v FV elektrárně a u hybridních FV elektráren potlačují spotřebu placeného proudu z veřejné sítě a prioritizují vlastní panely na střeše.

 

Jaká je ekonomická návratnost fotovoltaické elektrárny?

Pro každý dům je díky spoustě vstupních parametrů jiná a zcela individuální. Největší vliv na návratnost elektrárny má pořizovací cena elektrárny, použité komponenty, velikost bateriového uložiště a hlavně a především nikoliv maximální teoretické možné, ale skutečné množství efektivně využité a spotřebované energie a prodané energie! U dobrých nových elektráren, kde dodavatel myslí na zákazníka více než na svůj zisk, jsou návratnosti vždy v jednotkách roků, maximálně do 10 let. U nedobře zvolených a chybně nakonfigurovaných elektráren se pohybují návratnosti v desetiletích, nebo jsou návratnosti běžně nulové i velmi často záporné (elektrárna více proudu odebírá ze sítě než vyprodukuje v celoročním průměru)! Ziskuchtivé firmy naceňují elektrárnu často tak, aby návratnost vycházela nepatrně nižší než je životnost elektrárny. Nutné je při výpočtu návratnosti uvažovat s neidealizovanými informacemi. Často dodavatelské firmy záměrně vylepšují obraz své nabízené elektrárny vědomě chybnými výpočty v nabídkách, které mají za úkol přimět čtenáře k nadšení a k chybnému unáhlenému rozhodnutí pro jejich elektrárnu. Dále při výpočtu návratnosti je nutné také počítat s tím, že ne všechny prvky elektrárny mají životnost 25-40 let a něco může mnohem dříve shořet zejména u levných komponentů, například velmi drahé baterie, tvořící značnou část investice do elektrárny, vydrží jen teoreticky a maximálně 4 tisíce až 7000 nabíjecích cyklů u ideálního řešení a jejich kapacita a užitek z nich s časem klesá a je nutno je vyměnit. Dobré je dát si pozor na oblíbená krásná integrovaná řešení, mají více nevýhod než majitel tuší. Když v integrovaném řešení např. něco odejde, tak je obvykle návratnost ztracená. Známe případy, kdy ještě v záruce třeba odejde zařízení za 200 000 Kč a velmi známý celoevropský dodavatel to nevyreklamuje a ani neopraví a peníze neodpovědná montážní firma nikdy zákazníkovi poškozenému nevrátí. Dalším prohřeškem při kalkulacích návratností je opomenutí všech reálných účinností všech prvků elektrárny, jsou zde například tepelné ztráty na měničích, ke ztrátám dochází při nabíjení a vybíjení baterií, ohmické odpory na vodičích zahřívají někdy vodiče, vysoké teploty panelů na střeše citelně snižují jejich výkon,...často se při výpočtu návratnosti elektrárny zapomíná na poruchovost panelů, drobná porucha na jednom jediném panelu může při nedomyšlené ošizené montážní konfiguraci zcela do doby opravy vyřadit částečně nebo plně elektrárnu z provozu a ta nic nevyrábí.

Co našim zákazníkům nabízíme?

Firma www.topim-nejlevneji.cz je zcela svobodnou a na nikom finančně nezávislou poradenskou, projekční a realizační firmou založenou na osvědčených praktických spolehlivých řešeních a na dlouhodobém odpovědném individuálním a vždy odborném přístupu k zákazníkovi. Našim zákazníkům s tepelnými čerpadly poskytujeme obvykle navíc zdarma kompletní nezávislé praktické technické poradenství pro jejich nemovitosti od podlahy po střechu, u novostaveb před zahájením výstavby vyhledáváme a odstraňujeme našim zákazníkům bezplatně omyly a chyby projektantů, firem a statiků v projektech. Doporučujeme novější a ekonomicky výhodnější technologie a materiály, které zákazník nezná a projektant je nenavrhl.

Hlavní naší specializací jsou precizně a bezchybně navržená a následně zrealizovaná tepelná čerpadla, která mají provozní úspornost na prvním místě a parametrově převálcují při seriózních cenách nejméně 95% ostatních čerpadel na trhu. Nemáme naprosto nic společného s obchoďáky, kteří jsou ztraceni a začnou si vymýšlet nesmysly, když se jich zvídavý zákazník zeptá na něco třeba jen mírně odborného a kteří se pouze naučili svých 10-100 frází pro úspěšné přesvědčení zákazníka a spoléhají, že těmto jejich často neodborným a věcně nepodloženým povídačkám v superlativech zákazník naletí a nepůjde do hloubky, protože si to nemá obvykle kde ověřit. Drzost, fantazie a tvořivost a ziskuchtivost některých obchodníků a prodejních sítí v Česku jde někdy tak daleko, že například v písemných nabídkách popisují a vychvalují nezkušeným zákazníkům naprosto technicky neexistující a nikde na světě nevyráběné výrobky a tvrdí, že tyto jimi vymyšlené vlastnosti má jejich senzačně levný výrobek, který ve skutečnosti nakupují v Číně nebo například ve Švédsku (zázračná severská tepelná čerpadla, která topí prý i za polárním kruhem, ale v Česku u nich lidé mrznou a netopí více než na +10°C v zimě) a přelepují a odstraňují původní značky a vymýšlejí si kompletně senzační technické parametry bez laboratorních měření a prodávají čerpadla s neexistujícími padělanými certifikáty. Zákazníkovi nabídnou pak senzační časově omezenou slevu na takový problematický výrobek a zákazník slevě neodolá a v jimi stanoveném krátkém termínu zaplatí i 100% ceny předem (= podmínka poskytnutí slevy) a objedná a parametry nemá už čas prověřit. Firma pak přijede, namontuje a když to od počátku nefunguje, tak slíbí, že příští týden přijede se na to podívat a už se nikdy vícekrát neobjeví a nemalé peníze za nefungující výrobek nikdy nevrátí a zákazníkovi dokonce i klidně s úsměvem doporučí, že zboží v záruce má vyhodit a koupit si něco jiného. Nevadí jim ani, když je přijede natáčet televize. Zákazník si řekne, že má přece záruku, ale praxe je jiná a jen velmi těžko se dostane zákazník zpět ke svým špatně investovaným penězům. Písemné reklamace, soudy a téměř nic nepomáhá k rychlému serioznímu navrácení všech peněz, firma si obvykle ani od počátku nefungující věc neodveze a reklamaci neuzná, zákazník je pro ni nepřítelem, který chce své peníze zpět a to už firmu nezajímá, zákazníka se podařilo prodejem napálit a o to od počátku šlo, v lepším případě, pokud zákazník peníze neoželí, mu vrátí firma peníze nebo jejich část za několik let. Každoročně se s mnoha takovými neuvěřitelnými případy podvedených lidí setkáváme, jen se to nedostane do televize, protože se zákazníci stydí mluvit o tom, jak naletěli a firmy na to spoléhají. Montáže v těch firmách dělají lidé bez předepsaného odborného vzdělání, bez certifikací, pustí se do všeho, aniž by o tom věděli potřebné, hrozby pokut likvidačních je nezajímají. Je to stejné, jako když profesionální český podvodník Viktor Lustig úspěšně prodal 2x za sebou Eiffelovu věž v Paříži do šrotu, napálení investoři, kteří si věž od něj koupili se o tom také styděli mluvit a policii to podvedený pan Poisson nenáhlasil, až při druhém prodeji se už odvážil to nahlásit, ale Lustig policii i ve druhém případě unikl a prodával pak kopírky na peníze, vložil do nich 2 stodolarové bankovky a prodával tuto "tiskárnu" za 30 000 dolarů a než podvod vyšel najevo, tak s penězi zmizel. 

Nemáme nic společného s takovými neobjektivními projektanty, kteří za úplatu doporučují ve svých projektech například tepelná čerpadla pouze konkrétní jedné velmi známé značky a když si zákazník nevhodné čerpadlo z projektu koupí, tak projektant z toho nákupu dostane velmi tučnou provizi a dárky a naivní kupující si myslí, jak mu dobře a ještě zdarma ten skvělý projektant poradil, nepřipustí si takový zákazník myšlenku, že by byl podveden. Bohužel ten projektant často ani jinou značku lepší nezná a do problematiky nevidí a hlavně proto jinou značku nedoporučuje - nedostal by ani velmi atraktivní a pro něj neodolatelnou provizi, když by doporučil jiné levnější nebo parametrově lepší tepelné čerpadlo jiné značky a musel by se navíc učit nové věci bez jakéhokoliv ekonomického užitku pro svoji osobu. Takový povedený projektant je rád, že sice poradil neoptimální zařízení, které bude při provozu např. dvakrát dražší a bude stát každoročně zákazníka desetitisíce navíc, ale hlavně že si na tom projektu vydělal ještě mnohem více a že zákazník netuší kolik. Pokud ale zákazník chce poradit nějakou drobnost navíc, co už nemá projektant ani nepřímo placené, tak svému milému zákazníkovi klidně řekne, že tomu on nerozumí, ať se obrátí jinam.

Nemáme s žádnou firmou uzavřenou a nikdy jsme neuzavřeli s nikým smlouvu o povinně nepravdivém informování zákazníka, podle níž má povoleno smluvní strana pouze negativně hodnotit konkurenční produkty a naopak nesmí mluvit o negativech a nevýhodách vlastní značky. 

Nikdy jsme nikomu nedoporučili a nedodávali nic, o čemž víme, že má papírově vylepšované parametry oproti skutečnosti a že by zákazníkovi nesplnilo to, co papírově slibuje. Obvykle zákazníkům ale k přesvědčení a k nákupu stačí, když jim nějaká celorepublikově velmi známá firma například pouze ústně tvrdí, že jejich ve skutečnosti o 60% slabší výrobek/tepelné čerpadlo má dokonce ještě o 30% lepší vlastnosti než má nejlepší řešení na trhu, zákazník, který si takové tvrzení neprověří a nezavolá někomu nezávislému, tak pak jen platí na provozních nákladech zbytečně navíc a to v době drahých energií jsou obvykle desetitisíce vyhozené každoročně úplně zbytečně a nedají se levně odstanit po celá další dlouhá léta životnosti nevhodně zvoleného zařízení, takže investici do takovéhoto nevhodného zařízení pak tyto nadbytečné provozní náklady za celou dobu životnosti zařízení několikanásobně, například 3x, přeplatí a chudák zákazník si pak někdy, pokud neplatí např. 20 a více tisíc ročně za elektriku ve svém moderním domě, myslí, že má nejlepší čerpadlo na trhu a ještě jej doporučuje vřele sousedům a na své čerpadlo nedá dopustit.

 


Informace pro Vás připravil a hezký den přeje: ing. Václav Sirový, tel. 602 466 955, www.topim-nejlevneji.cz